„Před odchodem jsme je upozornili, že to už nebude možné. Pokud se člověk zřekne azylu, je nepravděpodobné, že by ho opět dostal,“ řekl agentuře TASR kněz Peter Brenkus, který měl na starosti umístění asyrských křesťanů v okolí Nitry.

„První větší skupina, několik rodin, odešla zpět do Iráku letos v květnu. Vrátili se do Kurdistánu, části Iráku pod kurdskou správou. Důvodem návratu bylo, že na Slovensku se nedokázali srovnat s kulturním šokem a emocionální ztrátou, kterou podstoupili,“ dodal Brenkus.

Stesk po domově

Několik dalších rodin asyrských křesťanů odešlo zpět do Iráku letos na podzim. Jejich odchod souvisel s osvobozením Ninivské planiny, odkud pocházejí.

„Zatím jsou však v Kurdistánu, protože jejich domy jsou zničeny, nefunguje infrastruktura, elektřina, voda a okrajové části nadále ohrožují ostřelovači. Bude trvat několik měsíců, než bude možné tyto části po technické stránce obývat,“ konstatoval Brenkus.

Důvodem postupného návratu části Iráčanů byl hlavně stesk po domově.

„Podle svého vyjádření se nedokázali vyrovnat se životem v naší zemi kvůli tomu, že jim chyběl Irák a cítili stesk po domově. Toužili se vrátit navzdory tomu, že si uvědomovali, jaká rizika podstupují,“ uvedlo v listopadu pro Novinky slovenské ministerstvo vnitra.

Svou roli hraje i soudržnost rodin. Pokud se jeden člen rodiny chce vrátit domů, ostatní ho většinou následují. Letos v květnu odletělo zpět do Iráku 21 asyrských křesťanů a postupně je následovalo dalších 44 osob.

Odjížděli i z Česka

Komunita asyrských křesťanů mluví dosud biblickým aramejským jazykem. Slovenská vláda odůvodnila jejich přijetí tím, že jsou přímo ohroženi ze strany Islámského státu.

Podobný plán na rozmístění křesťanů z Iráku nebyl beze zbytku úspěšný ani v České republice. Část z těchto lidí odjela autobusem do Německa a několik z nich se vrátilo do Iráku. České ministerstvo vnitra proto přesídlovací program zastavilo.