Ve zdůvodnění výbor uvedl, že Maathaiová je oceněna za "mimořádný příspěvek k udržitelnému rozvoji, demokracii a míru". Maathaiová stojí v čele Hnutí zeleného pásu, které vysadilo napříč Afrikou na 30 milionů stromů ve snaze zabránit klimatickým změnám.

Sama nová laureátka, která je první oceněnou Afričankou, oznámila světu rozhodnutí výboru s několikaminutovým předstihem, když ji o vyznamenání podle tradice krátce předtím informoval norský velvyslanec v Keni. "Právě jsem slyšela od norského velvyslance, že jsem vyhrála. Jsem velmi vzrušena, skutečně nevím, co mám říct," řekla.

K favoritům, na které se nedostalo, letos patřili mimo jiné Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) a její šéf Muhammad Baradej, kteří byli navrženi za boj proti šíření jaderných zbraní, a již poněkolikáté také bývalý český prezident Václav Havel.

Havel na tipovacích listinách norských bookmakerů i v řadě spekulací světového tisku dokonce dlouho vedl. Mezi rekordním počtem navržených dále figurovali papež Jan Pavel II., brazilský prezident Luiz Inacio Lula da Silva a jiní.

V Norsku se rozhoduje pouze o ceně za mír. Ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a ekonomii uděluje Nobelův výbor ve Švédsku.