Článek
Zatímco loni přišlo do hlavního města spolkové republiky 52 000 běženců, letos zatím jen asi 13 000. Velká část z nich - 8000 - přitom dorazila už v lednu a únoru, od března se jejich počet i v důsledku dohody Evropské unie s Tureckem snížil na přibližně 800 měsíčně.
V Berlíně je nyní 43 000 míst pro uprchlíky, z nichž 38 500 je obsazeno. Přes 23 000 z těchto míst je přitom v takzvaných nouzových ubytovnách, ve kterých by běženci měli běžně setrvat jen dva až tři měsíce, než se přestěhují do lepšího. Ve skutečnosti v nich někteří uprchlíci ale žijí i déle než rok.
Podle Diany Hennigesové z občanské iniciativy Moabit hilft je dlouhodobý pobyt v jednom z rozsáhlých komplexů nouzového ubytování, jakým je například areál bývalého letiště Tempelhof, značnou brzdou v integraci, která výrazně snižuje pravděpodobnost, že se migranti naučí dobře německy a zapojí se do běžného života.
Otřesné podmínky
Konkrétně na Tempelhofu ještě dnes žije asi 1500 běženců. Bydlí v hangárech v malých buňkách o velikosti do 25 metrů čtverečních, které nemají střechu a místo dveří jen černý závěs. Na šesti palandách má ubytování až 12 lidí.
Právě neuspokojivé ubytování považuje Hennigesová stejně jako Christian Thomes z neziskové organizace Caritas za největší problém běženců. "Je to skutečně katastrofa, co se v Berlíně děje," míní Hennigesová.
Hovoří přitom o tělesně postiženém muži, který žil ve třetím patře ubytovny, jež neměla výtah, nebo o ženě ve vysokém stádiu těhotenství, která byla ubytovaná jen ve sportovní hale.
Právě ve sportovních halách německé metropole žije dodnes 5300 uprchlíků. Nikdo přitom nepočítal s tím, že budou tímto způsobem tak dlouho využívané. Nové ubytovací kapacity ale vznikaly dosud pomalu. I tak berlínská radnice ubezpečuje, že nejpozději do konce roku budou všechny městské tělocvičny znovu k dispozici sportovcům.