„Turecko už své kapacity pro přijetí běženců vyčerpalo,“ upozornil Bozkir podle pátečního vydání deníku Hürriyet během návštěvy v Bruselu. V sídle EU si také stěžoval na nedostatečnou finanční pomoc zahraničí, kterou Ankara na zvládnutí miliónů uprchlíků nutně potřebuje. „Nás už to stálo šest miliard dolarů (cca 145 miliard korun). Unie slíbila 70 miliónů eur (1,9 miliardy korun), ale ty jsou stále jen ve stádiu slibů,“ prohlásil rozladěně.

Turecké varování přichází jen pár hodin poté, co se evropští ministři vnitra nedokázali na neformální schůzce v Lucemburku shodnout, jak si unijní státy v příštích dvou letech rozdělí 40 tisíc žadatelů o azyl z Itálie a Řecka. Předsednickému Lucembursku tak nezbylo než optimisticky ujišťovat, že dohody se podaří dosáhnout na dalším jednání 20. července.

Budují „supertábor“

Turecko se potýká s vlnami uprchlíků prakticky od začátku občanské války v Sýrii v roce 2011. S aktivizací radikálů z organizace Islámský stát (IS) se situace ještě zhoršila. Podle tureckého úřadu pro likvidaci katastrof a mimořádných událostí (AFAD) pobývají v zemi bezmála dva milióny uprchlíků převážně ze Sýrie. Zhruba 278 tisíc z nich žije v 25 táborech, které úřad provozuje v příhraničních provinciích.

Zadrželi podezřelé islamisty
Turecká protiteroristická jednotka podnikla v pátek před úsvitem několik razií, při nichž zadržela ve čtyřech městech včetně Istanbulu 21 lidí podezřelých z příslušnosti k IS. Mezi zadrženými jsou i tři cizinci, jejich národnost ale nebyla zveřejněna. Podle deníku Hürriyet měli muži pomáhat islamistům rekrutovat nové bojovníky v Evropě. Zadržení cizinci se údajně připravovali na odchod do Sýrie. Turecká policie zatkla již minulý týden na západě země sedm údajných členů IS. Někteří z nich se podle deníku právě vrátili ze syrských bojišť.

AFAD nyní buduje u města Kilis, metropole stejnojmenné provincie, která leží jen pět kilometrů severně od hranice se Sýrií, obří uprchlický tábor s kapacitou 55 tisíc míst. Připravuje se tak na příval běženců, který s největší pravděpodobností vyvolá jakýkoli další masivnější útok IS v Sýrii.

Podle turecké armády se radikálové s ohledem na své neúspěchy v Iráku, kde čelí leteckým úderům spojenců, mohou zaměřit zejména na provincii Azaz, jednu z nejhustěji obydlených oblastí v severozápadní Sýrii. V takovém případě podle úřadu může turecko-syrské hranice v regionu Öncüpınar překročit za 24 hodin až 100 tisíc lidí.

„Víte, my o tom novém táboře vlastně dost neradi mluvíme,“ řekl listu Fuat Oktay, šéf AFAD. „Obáváme se, aby informace o jeho budování nepovzbudila Syřany k opuštění jejich domovů, i když to není nezbytně nutné,“ poznamenal. Dodal, že v samotném městě Kilis, které mělo před přílivem uprchlíků 108 tisíc obyvatel, nyní žije 123 tisíc běženců.

Ve hře zůstává i nárazníkové pásmo

Budování uprchlických táborů ale není jediným způsobem, jak se Turecko hodlá s přívaly uprchlíků vypořádat. Ve hře je prý vytvoření nárazníkové zóny na syrském území u tureckých hranic. Podle médií má podobné plány i Jordánsko, které přijalo už 1,5 miliónu běženců. Turecký list Yeni Safak uvedl, že ta turecká by měla být 110 kilometrů dlouhá a 33 kilometrů široká. Vytvořit a poté i střežit by ji mělo údajně 18 tisíc vojáků.

Kromě zastavení přílivu uprchlíků by měli pomoci také při zadržování lidí, kteří se přes turecké území chtějí dostat do Sýrie k IS, a bránit teroristům z řad radikálů, kteří by se přes Turecko chtěli vydat do Evropy. Vytvoření nárazníkových zón se podle listu nelíbí Moskvě, která už dala najevo, že by v takovém případě „musela reagovat“. A Washington ani NATO se prý zatím nevyjádřily.