Jak upřesnil Washington, jeho vojáci opustí Soul do roku 2006 v rámci přeskupení 37 tisíc amerických mužů, kteří pomáhají chránit Jižní Koreu proti severokorejskému režimu. Snižování jejich počtu v zemi se zatím ale neplánuje.

Podle loňské dohody se američtí vojáci mají přemístit do dvou rozšířených zón jižně od Soulu, kde by mohli účiněji plnit své úkoly a byli méně zranitelní vůči útoku ze severu.

Snaha o větší nezávislost Soulu

Rozhodnutí o vyklizení základny v hlavním městě padlo ve velice citlivém momentu vztahů mezi Soulem a Washintonem poté, co minulý týden kvůli sporu o směrování politiky vůči USA odstoupil šéf jihokorejské diplomacie Jun Jong-kwan.

Jak upozornil tamní zpravodaj britského listu Financial Times, činitelé, kteří formují jihokorejskou zahraniční politiku, jsou totiž rozdělení mezi ty, kdo prosazují větší nezávislost Soulu na Washingtonu, a další, kteří chtějí zachovat loajalitu dosavadnímu vojenskému spojenectví.

Nový ministr zahraničí Pan Kimun, předtím hlavní zahraničněpolitický poradce prezidenta Ro Mu-hjona, už prohlásil, že jeho jmenováním se na jihokorejské politice vůči USA "nic nemění" a že obě země zůstávají "pevnými" spojenci.

To v kritické době diplomatického úsilí Soulu a Washingtonu napomoci řešení krize kolem severokorejského jaderného programu.

Pozice prezidenta oslabena

Ro byl zvolen prezidentem v prosinci 2002 díky podpoře mladých a nacionalisticky smýšlejících voličů, které nadchl jeho slib ukončit jihokorejskou závislost na spojenectví se supervelmocí.

Jakmile však stanul v úřadě, pobouřil své stoupence vysláním jednotek do Američany vedené koalice v Iráku. Rezignace ministra Juna pak vyvolala spekulace, že se Ro před dubnovými parlamentními volbami vrací k většímu populismu.