První čínský "tchajkonaut", 15 minut po přistání bez cizí pomoci vystoupil z kabiny modulu, i když podle televizních záběrů působil poněkud malátně. "Vesmírná loď fungovala dobře," komentoval let kosmonaut. "Cítím se velmi dobře a jsem hrdý na svou vlast," dodal.

Modul podle agentury AP dosedl pět kilometrů od plánovaného místa přistání. Pátralo po něm pět vrtulníků a čtrnáct vozidel.

Podle původních zpráv měl být Jang vyzbrojen noži a snad i střelnou zbraní na ochranu před divou zvěří a jinými hrozbami číhajícími ve stepích Vnitřního Mongolska.

Mise byla úspěšná," prohlásil šéf pilotovaných čínských letů do kosmu Li Ťi-naj, který Jang Li-weja označil za "vesmírného hrdinu". Kosmická loď během 21 hodin 14 krát obletěla zemi.

Podle amerického kosmického experta Jamese Oberga není úspěch letu překvapivý, protože byl dobře připraven.

Velký úspěch Číny

Čína se tak může po jedenáctiletém úsilí pochlubit tím, že se stala třetí zemí na světě, která do vesmíru vyslala svou vlastní kosmickou loď s lidskou posádkou. Čínský premiér Wen Ťia-pao prvnímu čínskému kosmonautovi po přistání k bezpečnému návratu pogratuloval. Radost nad úspěchem vyjádřil rovněž vrchní velitel čínských ozbrojených sil a bývalý prezident Ťiang Ce-min. 

Rozsáhlý kosmický program

Druhý nejvyšší činitel čínského vesmírného programu Čang Čching-wej oznámil, že Čína bude pokračovat ve svých plánech na zřízení vesmírné laboratoře a kosmické stanice, která by mohla být obsluhována a zásobována pomocí modulů Šen-čou. "Úspěšná mise Šen-čou 5 je prvním krokem čínského vesmírného programu," uvedl Čang.

Čína má v plánu vyslat dalšího kosmonauta do vesmíru za rok až za dva. Ředitel vědeckého oddělení čínské kosmické agentury Sie Ming-pchao  uvedl, že nejdříve musejí být vyhodnoceny zkušenosti z letu modulu Šen-čou- 5, který dnes úspěšně přistál na severu Číny.

"Úkol, který musíme okamžitě splnit po (misi) Šen-čou-5, je vyvinout technologie, které umožní přesné spojení mezi kosmickou lodí a orbitálním modulem, jenž je klíčem pro plánované vytvoření čínských vesmírných laboratoří," prohlásil Čang. Poté se podle jeho slov Čína soustředí na "vývoj výkonnějších a spolehlivějších nosičů schopných vynést vesmírnou stanici".  Čínští vědci hovoří o možné misi k Měsíci či dokonce k Marsu.

Peking se neúčastní výstavby Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), ale zahraniční experti už dlouho předpokládají, že se Čína možností výstavby vlastní orbitální stanice zabývá. Čínští vědci také hovoří o možnosti vyslání mise na Měsíc a dokonce i na Mars, ovšem oficiální činitelé se zatím k těmto plánům nijak nevyjadřovali.

Blahopřání i strach z války v kosmu

Prohlášení oceňující čínský úspěch  vydalo jak americké ministerstvo zahraničí, tak Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Moskva uvítala Čínu do "uzavřené společnosti" zemí, jimž se podařilo vyslat ve vlastní raketě člověka do vesmíru, a Evropská vesmírná agentura (ESA) ocenila čínský úspěch jako důkaz spolehlivosti vesmírných technologií.

Podle amerického generála Edwarda Andersona ze severního velení americké armády by se však  vesmír mohl stát v dohledné budoucnosti válečnou zónou. "Podle mého názoru nebude trvat dlouho a se vesmír stane bitevním polem," řekl Anderson, podle něhož americká vojenská síla je velmi silně závislá na schopnostech v dobývání vesmíru.

Japonsko vyzvalo Čínu, aby využívalo kosmický prostor pouze mírové účely "Je pěkné vidět tak velký úspěch, a bude dobré, když bude využit pro mírové účely uvedl," hlavní tajemník vlády Jasuo Fukuda. Úspěch kosmické mise může podle něj vést k tomu, že Čína využije kosmické techniky pro vojenské účely. Čína se netajila tím, že dobývá kosmos i kvůli posílení vlastní bezpečnosti.