Článek
Zatímco dlouhodobý průměr je zhruba čtyři sta výjezdů za den, aktuálně zdravotníci zaznamenávají kolem tří set zásahů během dvanácti hodin. Několik desítek představují kolapsové stavy z horka, přiblížil mluvčí pražské záchranné služby Karel Kirs.
Nejohroženějšími skupinami jsou senioři a děti. U první skupiny se mohou v důsledku horka zhoršit přidružené zdravotní obtíže, děti jsou v ohrožení kvůli nevyvinuté termoregulaci a proto, že nemusejí pociťovat žízeň.
„Ta hlavní zásada je dodržovat pravidelný pitný režim,“ popsal Kirs. Nejlepší je obyčejná voda, případně minerálka, naopak alkohol či sladké nápoje mohou přispět k dehydrataci.
Varovnými signály, kdy je třeba volat lékaře, jsou bolest na hrudi, dušnost či bolest hlavy neustupující po podání běžných analgetik, případně křeče a poruchy vědomí. Stejně tak je na místě obrátit se na zdravotníky v případě, že se stav nelepší.
