Článek
"Všichni, co přišli k moci po mém dědovi, zneužili jeho jméno a islám k udržování své nespravedlivé vlády," shrnul Hosejn Chomejní (45) éru od června 1989, kdy ájatolláh zemřel. Hosejn se takto vyjádřil v iráckém šíitském centru Nadžafu v rozhovoru pro panarabský deník aš-Šark al-Avsat. Dodal, že Írán "potřebuje demokratický režim, který nepoužívá náboženství k utlačování lidu a zadušování společnosti".
Írán je nejhorší diktatura na světě
Systém ve své zemi, kde sám stále působí v sídle náboženského kléru v Kommu, nazval "nejhorší diktaturou na světě". V telefonickém rozhovoru pro francouzskou agenturu AFP v úterý dodal: "Poslal jsem dnes íránskému nejvyššímu vůdci ájatolláhu Alímu Chámeneímu dopis. Vyzývám ho k vypsání referenda, v němž by se obyvatelstvo vyjádřilo pro, anebo proti zachování islámského zřízení."
Íránci uvítají změnu zevnitř
Dnes Chomejního hojně citoval i americký list The New York Times. Duchovní zopakoval názor, že pokud íránské vedení neumožní pokojnou změnu režimu, většina Íránců uvítá, nastolí-li změnu Spojené státy, tedy země, již jeho děd označoval za "Velkého Satana".
"Přijde-li změna zevnitř, Íránci to uvítají," řekl Hosejn reportérovi The New York Times. "Pokud však bude nezbytné, aby přišla zvenku, zejména z USA, lidé to přijmou. Já jako Íránec bych to přijal," řekl muž, který jako jeho děd i otec nosí černý turban - u šíitského duchovenstva znak, že jeho kořeny sahají k proroku Mohamedovi.
Chomejní byl úkladně zavražděn
Hosejn je syn Mostafá Chomejního, který zemřel v nadžafském exilu v zimě 1977. Zatímco podle oficiální verze skonal na infarkt, tehdejší íránská islamistická opozice a následně i náboženský režim ustavený v roce 1979 hovořily o vraždě zosnované tajnou policií íránského šáha Mohammada Rezá Pahlavího.
Islámským režimem byl naopak v roce 1995 zavražděn druhý syn ájatolláha Chomejního Ahmad, tedy Hosejnův strýc. Jak počátkem roku 2000 napsal íránský list Fath, Ahmadovu synovi Hasanovi to diskrétně řekl vojenský prokurátor. Chomejního vnuk Hasan je sice správcem hrobky svého děda v jižním Teheránu a těší se oficiální úctě, ani on se však již nezdráhá kritizovat režim, například tvrdé potlačování intelektuálů a studentského hnutí.
Američany už stačil zaujmout
Hosejn ale nyní v Iráku zašel ještě dál, když zpochybnil samotný koncept, podle nějž zemi řídí duchovenstvo. Učinil tak přitom během návštěvy nejvyššího šíitského duchovního v Iráku, ájatolláha Alího Hosejního Sístáního, který sice volá po silné roli islámu, avšak působí mimo struktury světské moci. Hosejn v rozhovoru pro The New York Times prohlásil, že kdo dnes v Iráku prosazuje íránský model, je patrně placen Teheránem a neví, k jak špatným koncům íránská revoluce po 24 letech dospěla.
Na Hosejnova prohlášení po svém zareagovaly Írán i USA. Zatímco teheránský úřad dbající o odkaz ájatolláha Chomejního podle Rádia Svobodná Evropa uvedl, že Hosejnova slova musela být překroucena, představitelé americké okupační správy v Iráku podle The New York Times projevili zájem o setkání s klerikem, neboť jeho protiíránské postoje jim přišly "mimořádně zajímavé".
