Na setkání s nositeli cen jednoho z vládních ruských projektů Putin v Petrohradu prohlásil, že Moskva má informace o tom, že pozorovatelé OBSE byli z ruských voleb odvoláni na doporučení ministerstva zahraničí USA. "V mezistátních vztazích s touto zemí to vezmeme v úvahu," uvedl ruský prezident bez dalších podrobností.

Podle Putina odmítnutí Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR), který je pověřený sledovat svobodnost a rovnost voleb v členských zemích OBSE, má za cíl zpochybnit legitimitu voleb v Rusku.

"Tohoto cíle ovšem nedosáhnou," řekl Putin. S odvoláním na "absolutně důvěryhodné údaje" pak tvrdil, že akce vedení ODIHR byla pro mnohé evropské země překvapením.

"To je ale jejich volba. Znovu to ukazuje, že mnohé struktury, včetně OBSE, potřebují reformovat," prohlásil ruský prezident s tím, že jeho země bude tento požadavek trvale nastolovat.

OBSE to odůvodnilo 'průtahy a restrikcemi'

OBSE své rozhodnutí nemonitorovat parlamentní volby v Rusku, plánované na 2. prosince, zdůvodnila "průtahy a restrikcemi", které Rusko uplatňovalo především při získávání víz.

"Vzdor opakovaným pokusům o získání vstupního víza do Ruské federace pro experty a pozorovatele Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR), jsou (jim) vstupní víza neustále odpírána," uvedla ODIHR před několika dny.

Před nedělními parlamentními volbami byl též zveřejněn poslední předvolební odhad ze sociologického střediska VCIOM, který uvádí, že pro nejsilnější stranu Jednotné Rusko, jejíž kandidátku Putin vede, by hlasovalo 62,1 % voličů. Do Státní dumy by ještě prošly další tři strany: Komunistická strana Ruské federace s 12,2 %, Liberálně demokratická strana Ruska s 8 % a levicové Spravedlivé Rusko se 7 %. 

Rusko čeká v příštích měsících také volba nového prezidenta. O nástupci Vladimira Putina se má rozhodnout 2. března, rozhodla v pondělí Rada federace, horní komora parlamentu.