"Experimenty na živých vězních začaly v prosinci 1944 krátce po mém převelení na leteckou základnu Zamboanga na filipínském ostrově Mindanao. Dostal jsem rozkaz dovést dva místní muže zajaté jako americké špióny do školy, která sloužila jak nemocnice. Museli se svléknout a pak je přivázali na operační stůl," řekl tiskové agentuře Kjódo v prvním přímém přiznání o japonských pokusech na lidech.

Makino dostal od nadřízeného rozkaz, aby jim zakryl tváře látkou napuštěnou éterem a pak do nich řezal nožem. "Myslel jsem si: to je strašné, co dělám těm nevinným lidem, i když to byl rozkaz," vzpomínal si Makino.

Pokusy zahrnovaly amputace rukou a nohou, sešívání cév a pitvy břicha a pokračovaly až do února 1945, přičemž o měsíc později se na ostrově vylodili Američané. "Zemřelo při nich asi třicet Filipínců," dodal Makino. Po experimentech Japonci oběti uškrtili šňůrou a zahrabali. "Postavili by mě ke zdi a zastřelili, kdybych neposlechl rozkaz," uzavřel exzdravotník.

Pokusy na lidech podle tvrzení očitých svědků prováděla v severní Číně bakteriologická vojenská jednotka 731, která zavinila smrt asi deseti tisíc čínských a spojeneckých válečných zajatců.