Hlavním cílem šetření je získat informace, které jsou nezbytné pro zajištění efektivních systémových podpůrných opatření pro inkluzívní vzdělávání. Šetření pomůže nastavit systémové změny tak, aby ty děti, které k tomu mají potenciál, mohly být úspěšně vzdělávány v hlavním vzdělávacím proudu.

Na základě výstupů šetření bude možné efektivněji realizovat např. případnou změnu legislativy, posílení institutu asistenta pedagoga, zvýšení podpory škol hlavního vzdělávacího proudu při realizaci vyrovnávacích opatření, včasnou předškolní přípravu, propojení pedagogické intervence s intervencí sociální a mnohé další.

"Sběru etnických dat se dlouho všichni báli. Je ale nutné ho udělat, aby mohly následovat systémové změny," říká náměstkyně ministra pro sociální programy ve školství Klára Laurenčíková a dodává:  „Když dítě nedosáhne na kvalitní vzdělávání a práci, selhává pak například i v rodičovských povinnostech. Vzdělání má samozřejmě zásadní vliv na jeho další sociální a ekonomické postavení."

Inkluzívní vzdělávání

Myšlenkou inkluze je začleňování žáků s různým typem znevýhodnění do běžných základních a středních škol. V praxi to znamená, že všechny děti – bez ohledu na rozdíly a různé typy znevýhodnění - chodí do jedné školy a třídy a vzdělávají se společně. Pouze je pro tzv. „žáka se speciálními vzdělávacími potřebami“ začleněného do kolektivu ostatních dětí vypracován individuální vzdělávací plán. Mezi velké výhody inkluzívního vzdělávání patří to, že napomáhá začlenění dítěte do sociální skupiny vrstevníků – a to i v budoucím životě.