O událostech spojených s únorem 1948 podá středoškolákům odborný výklad docent Jiří Kocian, jenž se specializuje na české a československé dějiny po roce 1945. Přednášku pro veřejnost s názvem "Proměny kronikářství v Čechách raného novověku. Od Hájka k písmákům" povede doktor Zdeněk Hojda. Historici se zapojí do cyklu přednášek pro veřejnost Akademická Praha a přednášek pro středoškolské studenty s názvem Nebojte se vědy.

Únor 1948

Československý Únor 1948 byl jedním z rozhodujících mezníků počátků období studené války. V rámci poválečné evropské obnovy nebyl krokem, který by přispíval k všeobecnému míru, nýbrž krokem který napomohl urychlit v nemalé části Evropy nástup komunistické totality. Únorový komunistický převrat vedl k dlouholeté destrukci demokracie, k potlačování občanských práv a svobod, zničil lidské životy a připravil těžký osud nemalé části obyvatel tehdejšího Československa.

Mocenským hegemonem těchto proměn v rámci čtyřicet let trvajícího tragického úseku našich národních dějin se stal politický subjekt – komunistická strana - programově nastavený na prosazení nedemokratických systémových prvků a na nové podřízení Československa zájmům cizí moci.

Proměny kronikářství v Čechách raného novověku

Období raného novověku je dobou doznívání velkých, univerzálních kronik, v českém dějepisectví zato přináší novou kvalitu: velké rozrůznění autorské i žánrové. Mění se ovšem i publikum, adresát kronikářského spisování. Vývoj českých kronik v tomto období bude ukázán na významných příkladech: Václav Hájek z Libočan, Jan Dubravius, Bartoloměj Paprocký, městští kronikáři doby bělohorské, pokusy o velkou kroniku v době barokní (Balbín, Beckovský), městští a venkovští kronikáři doby raného obrození.