Hlavní obsah

IQ testy odhalují elitu i děti, které vyžadují speciální péči

Novinky, Scio

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Téměř sto let po objevu inteligenčního koeficientu, je tato metoda měření inteligence velmi populární po celém světě. Na základě IQ testu se například utváří organizace největších světových "mozků". Dětem, které dosahují nízkých hodnot inteligenčního koeficientu, pomáhají zase testy včas vyhledat speciální výchovnou a vzdělávací péči.

Článek

Měření IQ je nejběžnější metodou, s pomocí níž lze určit inteligenci jedince. Inteligenční koeficient vyjadřuje stonásobek poměru mentálního a chronologického věku člověka. Test IQ se často využívá například u dětí, které mají problémy ve škole.

Autorem finální podoby inteligenčního koeficientu se stal v roce 1912 psycholog William Louis Stern, jenž vytvořil na zakázku pro americkou vládu test inteligence za účelem vyhledávání armádních důstojníků. Cílem předchozích pokusů o měření lidské inteligence bylo taktéž odhalovat děti, které potřebují speciální výchovnou péči.

Mensa - mezinárodní organizace 2 % nejlepších

Podle naměřené hodnoty IQ lze například prokázat, nakolik se liší inteligence jedince od průměru populace. Za podprůměrné bývá považováno IQ nižší než 90, za vysoce nadprůměrné IQ vyšší než 130. Lidé s IQ vyšším než 130, kterých jsou zhruba 2 % z celkové populace, se sdružují v mezinárodní organizaci Mensa. V Guinessově knize světových rekordů je jako člověk s nejvyšším IQ představena Američanka Marilyn vos Savant. Ve věku deseti let její inteligence dosahovala hodnot běžných pro téměř 23 letého člověka. Hodnota jejího IQ ukazovala číslo 228.

Řada debat i psychologických či sociologických výzkumů směřuje již od vynálezu IQ testů k porovnání inteligence jednotlivých národů, etnik nebo pohlaví. Věrohodnost veškerých závěrů na toto téma však vždy vyvolá určité pochybnosti. Věčným tématem sporu je porovnávání průměrného IQ u mužů a žen.

Vysoké IQ k úspěchu nestačí

Několik testů potvrdilo, že u mužů se vyskytuje více extrémních případů na obou pólech, tedy mezi podprůměrně inteligentními a naopak vysoce nadprůměrnými jedinci. Vědci se shodují i v tom, že ženy překonávají muže v jazykových inteligenčních dovednostech, naopak muži dominují v oblasti matematiky a prostorové orientace.

Vysoké IQ samo o sobě nikomu nezaručí úspěchy při studiu ani jistotu uplatnění na pracovním trhu. Jak potvrdil Miroslav Hofman ze společnosti 2N Telekomunikace na nedávné panelové diskusi o uplatnění středoškolských absolventů, pořádané Gymnáziem na Zatlance, pro zaměstnavatele hrají u žadatele o pracovní pozici podstatnou roli i jiné charakteristiky a vlastnosti. Firmy vybírají třeba na základě emočně sociálních dovedností. Stejně jako inteligence se u zaměstnanců cení umění pracovat v týmu. A tato dovednost není u lidí s vysokým IQ zcela samozřejmá.

Reklama

Výběr článků

Načítám