Jedenáctého května roku 1786 byla otevřena divadelní scéna na dnešním Václavském náměstí v Praze. Divadlo Bouda neslo název Královské-císařské vlastenecké divadlo, hrály se zde jen a pouze hry česky, postupně to přešlo až do takových rozměrů, že hrané inscenace byly pouze od českých dramatiků či spisovatelů. Jednalo se většinou o hry z českých dějin a u diváků oblíbené frašky.

Divadlo bylo postaveno českými vlastenci, Václavem Thámem a Prokopem Františkem Šedivým. Václav Thám byl také organizátorem divadla, tedy takovým jeho ředitelem a manažerem zároveň.

Existence Boudy ale netrvala dlouho. Už za tři roky bylo uzavřeno, a to z finančních důvodů. I když se často vykládalo, že to bylo kvůli tomu, aby se potlačil český jazyk, není tomu tak. Divadlo se nebylo schopné uživit kvůli nízké kvalitě a především kvůli české produkci, o niž nebyl zájem.

Budova divadla byla roku 1789 stržena, soubor však hrál dále na mnoha místech v Praze. Roku 1792 se společnost už ustálila a byla přesunuta do zrušeného kláštera U Hybernů.

Divadlo Bouda bylo pro český národ významným místem, představovalo pro něj první společenský a kulturní život města. Náhle se Koňský trh stal vyhledávaným místem, lidé sem chodívali také večer a nejen na trhy. Možná i právě díky úspěchu divadla bylo náměstí nově vydlážděno, bohatší obyvatelé se stěhovali do centra Prahy, aby si zde postavili honosné sídlo. Bouda měla velký význam pro český život v Praze a pro vývoj národního obrození.

Bouda byla hlavně vlastenecké divadlo, přesto do repertoáru zpočátku patřily překlady slavných klasiků jako Shakespeara a Moliéra. Uváděly se i veselohry od českých dramatiků – Masné krámyPražští sedláci od Prokopa Šedivého nebo Divotvorný kloboukHadrián z Římsu Václava Klimenta Klicpery, či hra Čech a Němec od Jana Nepomuka Štěpánka.

Zvláštním odvětvím inscenací, které se na scéně Boudy objevovaly, byly vlastenecké hry, a to především od Václava Thámy.

Tento významný představitel divadla dodal do Boudy pár velmi úspěšných her. Napsal jich kolem padesáti, ale zachována byla jen část z nich a u některých jsou už známé pouze názvy. Je považován za prvního českého divadelníka, člověka řídícího divadlo, který sháněl lidi, aby mu psali české hry.

Thámovy hry mají jedno společné, jsou plné nadšení, humoru, nadsázky, dnes by ale asi u českého náročného diváka neobstály. Václav Thám se podepsal pod dramata Břetislav a Jitka aneb Únos z kláštera, Vlasta a Šárka aneb Dívčí boj u Prahy nebo Švédská vojna v Čechách aneb Udatnost pražských studentů.