Vědci ukázali další unikátní fotografie z teleskopu. Zachytil i mraky na exoplanetě

Do hledáčku vědeckých přístrojů JWST se dostaly tyto vesmírné objekty, jejichž snímky – či spektrální informace – nyní vidíme:

Jde o planetu u jiné hvězdy než naše Slunce. Je složená převážně z plynu a obíhá hvězdu vzdálenou zhruba 1150 světelných let od Země. Webb pomocí spektrální pozorovací metody odhalil, jak planeta putuje kolem své hvězdy. Oběhne ji za 3,5 pozemského dne.

NASA upozorňuje i na stopy vody na tomto vesmírném tělese. Kromě toho se zde potvrdily i známky oblačnosti. Exoplaneta WASP-96 je velká přibližně jako Jupiter, má nicméně jen polovinu jeho hmotnosti.

Další v pořadí je tzv. planetární mlhovina NGC 3132. Je to rozpínající se oblak plynu a prachu obklopující umírající hvězdu, která byla kdysi podobná našemu Slunci.

Jak upozornil ředitel Hvězdárny a planetária Brno Jiří Dušek, snímky jsou pořízeny v infračervené části spektra, tudíž barvy jsou „falešné“ a ve skutečnosti vypadají jinak. To jim však podle něj nic neubírá na mimořádné působivosti.

Další pozoruhodné snímky ukazují interagující galaxie, tzv. Stephanův kvintet. Jde o jednu z prvních objevených kompaktních skupin galaxií. V dalekohledu zde pozorujeme pět galaxií, přičemž čtyři se k sobě pravidelně navzájem přibližují a vzdalují (navzájem interagují).

Dochází zde tedy k intenzivní tvorbě nových hvězd.

Známý objekt kolem hvězdy Eta Carinae je nejjasnější mlhovina na obloze, od nás nepozorovatelná. Jde o hvězdnou porodnici vzdálenou 7600 světelných let od nás.

Srovnání se snímkem od Hubbleova teleskopu

Mlhovina Carina, známá též jako mlhovina Eta Carinae či mlhovina Klíčová dírka, je oblast s množstvím nově vznikajících hvězd. A je to zřejmě nejkrásnější aktuální fotografie získaná z dat Webbova vesmírného dalekohledu.

Zástupci NASA nejprve tento týden se svými partnery z Evropské kosmické agentury (ESA) a Kanadské vesmírné agentury (CSA) zveřejnili první plně barevný snímek pořízený Webbovým teleskopem. První vědecký snímek z JWST, přezdívaný První Webbovo hluboké pole, byl odhalen v prvních minutách úterý našeho času.

Snímek zveřejněný během brífinku v Bílém domě ukazuje velké množství hvězd, s masivními galaxiemi v popředí a dalšími mimořádně vzdálenými galaxiemi rozmístěnými po celé ploše snímku. Zachycuje světlo z doby ne dlouho po velkém třesku, který nastal před 13,8 miliardy let, jedná se tak o dosud nejhlubší pohled do vesmíru.

„Prezident Joe Biden odhalil první barevný vědecký snímek pořízený dalekohledem Jamese Webba. Kupa galaxií SMACS J0723.3-7327 (či zkráceně SMACS 0723) nacházející se na jižní obloze v souhvězdí Létající ryby. Na snímku jsou vidět tisíce galaxií vzdálených od nás 4,6 miliardy světelných let,“ popsal na Twitteru specialista na kosmonautiku Michal Václavík z České kosmické kanceláře a Fakulty strojní ČVUT v Praze.

Na snímku je oblast oblohy, jak se vyjádřil šéf NASA Bill Nelson, velká asi jako zrnko písku, když jej podržíme na natažené ruce. Přesto je zde nepřeberné množství velmi vzdálených galaxií.

Pokud by JWST měl pořídit stejný pohled na celou oblohu a pokud by to technicky uměl, pak by mu to zabralo 53 500 let, spočítal Václavík.

Dostupný snímek z JWST je v plném rozlišení dvakrát větší než podobný z Hubbleova teleskopu (HST). Navíc Hubble snímal tuto oblast po dobu několika týdnů, zatímco Webb jen asi 12,5 hodiny.

Jak je vůbec možné, že vidíme něco, co je staré miliardy let? „Pro mě je nepředstavitelné nejen to, že světlo putuje nějakou omezenou rychlostí a my se díky tomu díváme do minulosti, protože to světlo putovalo dlouhou dobu k nám, ale vědci také vědí, že se vesmír rozpíná. A čím jsme dál, tak tím rychleji se rozpíná. Tomu se říká rudý posuv, právě z toho jsou astronomové schopni spočítat, jak daleko konkrétní objekty jsou,“ vysvětlil pro Právo a Novinky Martin Gembec, člen České astronomické společnosti, popularizátor astronomie a vedoucí planetária libereckého science centra iQlandia.

Díky tomu víme, že na snímku jsou velmi jasné galaxie, které se nacházejí v té kupě, a ty jsou vzdálené 4,24 miliardy světelných let, což je relativně blízko oproti těm vzdáleným. Vesmír sám je starý 13,8 miliardy let, a ty galaxie, které jsou vidět v pozadí za tou kupou, jsou staré 13,1 miliardy let, jak doplnila NASA později.

Jde každopádně o předběžné zveřejnění obrázků – experti je nadále budou ještě dlouho analyzovat.

Vesmírný teleskop Jamese Webba v hodnotě 10 miliard dolarů (245 miliard korun) je projektem americké NASA s širší mezinárodní účastí, včetně české. Teleskop vynesla do vesmíru loni 25. prosince raketa Ariane 5 z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Jde o dosud nejvýkonnější vesmírný dalekohled, vesmír pozoruje z pozice vzdálené 1,5 milionu kilometrů od Země.

Vědcům by Webbova observatoř měla umožnit zkoumat historii kosmu v nejzazších hlubinách času a prostoru i pátrat po známkách možného života mimo Sluneční soustavu.