Hlavní obsah
Vědci budou po dva roky měřit seizmickou aktivitu Alp. Foto: Jaroslav Soukup, Novinky

Výzkumníci měří pulz alpského regionu. Senzory jsou i v Česku

Na vrcholy hor, na dno Středozemního moře, ale také na pastviny či do stodol umístili vědci 600 senzorů, pomocí kterých sledují sebemenší otřesy v alpském regionu. Cílem je zjistit více o tektonickém pohybu i o vzniku rozsáhlého evropského pohoří, uvádějí výzkumníci v odborném žurnálu Surveys in Geophysics. Součástí sledované oblasti je i značná část ČR. Projekt jménem AlpArray bude – zjednodušeně řečeno – po dva roky měřit pulz Alp, první výsledky se očekávají příští rok.

Vědci budou po dva roky měřit seizmickou aktivitu Alp. Foto: Jaroslav Soukup, Novinky
Výzkumníci měří pulz alpského regionu. Senzory jsou i v Česku

Nejhlouběji položený senzor se nachází 2771 metrů pod hladinou moře, nejvyšší je pak v nadmořské výšce 3005 metrů. Do experimentu, který koordinují švýcarské univerzity v Curychu a Lausanne, je zapojeno 36 institucí z 11 zemí.

Oblast, kterou senzory pokrývají, není omezena jen na Alpy, rozprostírá se od francouzského ostrova Korsika na jihu po německý Stuttgart na severu, součástí jsou také části České republiky, Slovenska a Maďarska. Ve sledovaném regionu, který každý rok zasáhnou tisíce malých otřesů, žije zhruba 115 miliónů lidí.

V alpském regionu bylo umístěno na 600 senzorů.

Foto: AlpArray

V České republice je umístěno 20 měřicích stanic. „Stanice registrují již od roku 2015,” uvedla Jaroslava Plomerová z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Výzkum není zaměřen na seizmickou aktivitu, ale na procesy, které se odehrávají v hloubkových strukturách. „V podstatě i na kontakty Českého masivu s Alpskou předhlubní a s Alpami. To je právě to, co děláme my,” vysvětlila.

Dosavadní průzkumy v Evropě se podle ní dělaly na různých tektonicky zajímavých místech, například v Pyrenejích. Alpy ale takto důkladně nikdo nezkoumal. „Postavit stanice v tak náročném horském terénu je velmi obtížné,” podotkla. Síť stanic navíc musí mít horizontálně rozsah dva až třikrát větší než hloubka, z níž vědci chtějí získat data.

Zjistit nové informace o bývalém dně moře

Vědci si od výzkumu slibují nové poznatky o složení litosféry (pevný obal tvořený zemskou kůrou a nejsvrchnějšími vrstvami zemského pláště), jejíž tloušťka se pohybuje kolem stovky kilometrů, a také o ještě hlubších vrstvách. V takových hloubkách by mělo být někdejší mořské dno, jehož stáří je několik desítek miliónů let.

Měření vycházejí z principu ultrazvuku. Senzory zachytí seizmický otřes, který vychází z hlubiny, vzájemným porovnáním dat z více měřicích stanic pak vědci určí pozice i složení jednotlivých vrstev.

Souběžně probíhá i jiný projekt, který také souvisí s Alpami, podílejí se na něm i Češi. Zkoumá přírodní katastrofy ve vysokých horách, zejména v souvislosti s ledovci. [celá zpráva]

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků