Hlavní obsah

Vyšší riziko klíšťových infekcí souvisí s přemnoženými hraboši, prokázali čeští vědci

Novinky,

K včasnému varování před místy se zvýšeným rizikem nakažení lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou by mohl přispět objev vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého (UP) v Olomouci a Fakulty veterinární hygieny a ekologie Veterinární a farmaceutické univerzity (VFU) Brno. Prokázali spojitost mezi intenzitou výskytu infekčních nemocí a přemnoženými hraboši. Hlodavci jsou hlavními hostiteli larev i nymf klíšťat, která napadají větší savce včetně člověka.

Foto: Univerzita Palackého

Klíště obecné (Ixodes ricinus)

Článek

Pomocí početnosti drobných hlodavců lze v Evropě předpovědět riziko onemocnění nebezpečnými klíšťovými chorobami s ročním předstihem.

„V práci ukazujeme, že roky zvýšeného rizika nakažení lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou lze předpovídat pomocí početnosti hraboše polního z minulého roku. S pomocí dat o početnostech hraboše v ČR jsme úspěšně předpověděli výskyty chorob nejen u nás, ale i v Německu, Rakousku a Slovinsku," popsal výsledky tříletého výzkumu vedoucí katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty UP Emil Tkadlec.

Letos se hraboši přemnožili na Moravě

Vědci sledovali početnost našeho nejhojnějšího hlodavce, hraboše polního, k jehož přemnožení pravidelně dochází ve dvou- až čtyřletých intervalech. Například letos se hraboši přemnožili na Moravě.

Foto: Profimedia.cz

Hraboš polní (Microtus arvalis)

„Metodou analýzy časových řad jsme prokázali, že kolísání výskytu obou klíšťových nemocí je silně závislé na cyklickém kolísání početnosti hraboše. Předpověď se navíc ještě vylepšila přidáním klimatických vlivů," přidal Tomáš Václavík ze zmíněné katedry.

Vědci tak mají za hotovou věc, že vysoký počet hraboše polního i jiných hlodavců má za následek lepší přežívání larev a v následujícím roce i vyšší počet infekčních nymf klíšťat. „Větší počet nymf pak v ohnisku onemocnění nakazí více lidí než obvykle," upozornil Tkadlec.

Jednoduchá metoda

Modely postavené na souvislosti mezi populacemi hrabošů a klíšťat, které předpovídají riziko nakažení, jsou podle odborníků velmi jednoduché. Potřebná data lze získat z veřejných databází.

„Tento model proto může být okamžitě aplikován. Tím se otevírá možnost obecné předpovědi rizika nakažení i dalšími klíšťovými chorobami, které mají závažné dopady nejen na zdraví lidí, ale také zvířat," podotkl Pavel Široký z VFU Brno.

Předpovídání rizika onemocnění klíšťovými nemocemi se stalo důležitým předmětem výzkumu po celém světě. Zatímco lymská borelióza postihuje lidi v Severní Americe, Evropě a Asii, klíšťová encefalitida je onemocněním, které je rozšířeno hlavně ve střední Evropě a Asii. V ČR jsou bohužel obě. Virus encefalitidy byl dokonce poprvé izolován v bývalém Československu v roce 1948.

Výskyt onemocnění v různých letech u obou chorob kolísá, vědci po celém světě již několik desítek let hledají příčiny. Americká skupina vedená Richardem Ostfeldem se ve výzkumu boreliózy dostala nejdále.

Ukázala, že kauzální řetězec začíná rokem bohatým na úrodu semen, který v dalším roce vede k růstu populace drobných hlodavců, kteří jsou hlavními hostiteli larválních fází klíštěte obecného. A nyní k tomu přišlo zajímavé doplnění z Olomouce a Brna.

Může se vám hodit na Firmy.cz:

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám