Hlavní obsah
 

Vodu na Zemi máme náhodou. Mrštil ji po nás Jupiter a Saturn, tvrdí studie

Nová studie naznačuje, že přítomnost vody na Zemi je jen pouhým vedlejším produktem růstu obřích planet. Plynní obři jako Saturn či Jupiter během svého formování vstoupily do fáze rychlého růstu, což destabilizovalo vesmírné skály bohaté na vodu. Některé pak gravitace podle vědců donesla až do nitra sluneční soustavy právě v době tvorby Země. Té tedy velké planety takto „nabídly“ vodu.

 
Vodu na Zemi máme náhodou. Mrštil ji po nás Jupiter a Saturn, tvrdí studie

Vesmírné skalní útvary bohaté na vodu, které procesy přivedly až na planetární oběžnou dráhu, jsou známé jako planetesimály. Jde o malá kamenná nebo ledová tělesa o velikosti jednotek kilometrů, o nichž se předpokládá, že díky vzájemnému působení gravitační síly dala vzniknout sluneční soustavě.

Gravitace je navíc tehdy mohla popohnat do vnější i vnitřní sluneční soustavy. Vnitřní planety jsou Slunci blíže než Hlavní pás asteroidů. Jsou to Merkur, Venuše, Mars a samozřejmě Země.

Jupiter jako vzteklé batole

Vědci se dle agentury Reuters domnívají, že růst obrovských planet poslal některé planetesimály směrem dovnitř do našeho solárního systému, a to během raného formování planety Země – a přinesl tam tím pádem vodu.

„Jednoduše řečeno, obří planety jako Jupiter a Saturn se při svém růstu chovaly jako malé děti, které házejí kusy jídla na stěny a podlahu,“ použil pro server Seeker při popisu činnosti planet Sean Raymond, hlavní autor studie a astronom z Univerzity Bordeaux ve Francii, poněkud svérázné, ale výstižné přirovnání.

Studii publikoval odborný časopis Icarus, který se již od roku 1962 zaměřuje zejména na planetární vědu.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků