Hlavní obsah
Ve Francii začala montáž obrovských dílů Mezinárodního termonukleárního experimentálního reaktoru (ITER). Foto: Profimedia.cz

Ve Francii začali montovat obrovský fúzní reaktor. Inspirovali se u Slunce

Na jihu Francie začala montáž obrovských dílů Mezinárodního termonukleárního experimentálního reaktoru (ITER). Spuštění zařízení, při jehož návrhu se vědci inspirovali procesy uvnitř Slunce, je plánováno na rok 2035. Mělo by otevřít cestu levné, bezpečné a životní prostředí nezatěžující energii.

Ve Francii začala montáž obrovských dílů Mezinárodního termonukleárního experimentálního reaktoru (ITER). Foto: Profimedia.cz
Ve Francii začali montovat obrovský fúzní reaktor. Inspirovali se u Slunce

Cílem projektu ITER je realizace monumentálního zařízení na výrobu „čisté a téměř nevyčerpatelné energie“ (tzv. tokamak), které má za cíl prokázat možnost výroby elektrické energie z termojaderné fúzní reakce.

Tokamak je zařízení vytvářející toroidální magnetické pole, používané jako magnetická nádoba pro uchovávání vysokoteplotního plazmatu. Slovo pochází z ruštiny.

Do města Cadarache severně od Marseille, kde se zařízení buduje, v uplynulých měsících dorazila řada dílů, z nichž některé váží až několik stovek tun a měří jako čtyřpatrová budova. Je mezi nimi i magnet, který by dokázal uzvednout letadlovou loď, píše agentura AFP. Montáž dílů by měla trvat do roku 2024, podílet se na ní ve Francii bude 2300 lidí.

Český podíl

Vstup do další fáze v úterý 28. července při virtuální ceremonii na dálku oslavila řada světových lídrů. Na projektu, který započal roku 2006, se kromě států Evropské unie podílí také Švýcarsko, Británie, Rusko, Čína, Indie, Japonsko, Jižní Korea a Spojené státy.

ITER je projekt připravovaného tokamaku, který by se měl stát předstupněm ke komerčnímu využití termonukleární fúze v energetice. Kritici však upozorňují, že výzvy, jež musí projekt překonat, jsou enormní.

V únoru se jedním z místopředsedů správní rady podniku, který zajišťuje evropskou část projektu ITER, stal ředitel Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR Radomír Pánek, jehož ústav se účastní vývoje několika diagnostických systémů pro daný projekt.

Práce na další fázi započala i přes problémy, které s sebou přinesla pandemie covidu-19, jež tvrdě zasáhla většinu z 35 partnerských zemí. „Pandemie měla jasné dopady na původní rozvrh,“ konstatoval ředitel projektu Bernard Bigot, podle kterého se však nikdo z pracovníků v Cadarache nenakazil.

Pokusný až do roku 2060

Podle původních plánů měl reaktor v letošním roce otestovat vysokoteplotní plazmu a plné fúze dosáhnout v roce 2023. Po několika odkladech současný rozvrh počítá s testováním plazmy v roce 2025 a provozem v roce 2035.

Fúzní reaktor je však pokusný, připomíná agentura AFP, a jeho připojení k síti - pokud bude vše fungovat, jak má - nebude možné dříve než v roce 2060.

Kromě odkladů se projekt potýká i s navýšením rozpočtu: původní částku překročil již třikrát, nyní se náklady pohybují ve výši zhruba 20 miliard eur (cca 525 miliard korun).

Na rozdíl od existujících jaderných reaktorů, které produkují energii štěpením atomových jader, takzvané tokamaky typu ITER generují energii sloučením atomů při teplotě 150 milionů stupňů Celsia.

Vědci se o nápodobu jaderné fúze, kterou produkuje energie Slunce a jiné hvězdy, snaží dlouhodobě. Takový proces by podle nich mohl poskytnout téměř nevyčerpatelný zdroj čisté, levné a hlavně bezpečné energie. U fúzního reaktoru totiž nehrozí nekontrolovatelná štěpná jaderná reakce a nevzniká u toho radioaktivní odpad, který je nebezpečný po desítky tisíc let.

Radomír Pánek a experimentální tokamak

Foto: Ústav fyziky plazmatu AV ČR

Zmíněný Pánkův ústav navíc provozuje vlastní experimentální zařízení – tokamak COMPASS.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků