Článek
„Čína signalizovala ochotu zapojit se do mírových sil na Ukrajině… Vláda v Pekingu by byla ochotna tak učinit pouze v případě, pokud by mírové síly byly nasazeny na základě mandátu Organizace spojených národů (OSN),“ uvedl list.
V Bruselu se plán Pekingu setkal se smíšenými reakcemi. Na jedné straně se říká, že zahrnutí zemí globálního Jihu, jako je Čína, by mohlo podpořit ruský souhlas s rozmístěním zahraničních vojsk k monitorování míru.
„Existuje ale také riziko, že Čína bude chtít na Ukrajině primárně špehovat a v případě konfliktu zaujme jasně proruský postoj místo neutrálního,“ uvedl pro Welt vysoce postavený diplomat EU obeznámený s aktuálními diskusemi.
Většina zemí EU se navíc z různých důvodů zdráhá předem poskytnout potenciálním mírovým silám mandát OSN. Itálie o to však podle Weltu už měsíce usiluje.
Welt připomíná, že ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve středu vyloučil dohodu bez ruské a případně čínské účasti, a to s ohledem na debatu o bezpečnostních zárukách, které požadují západní země pro Ukrajinu – a které zahrnují i mírové jednotky.
„Západ velmi dobře chápe, že seriózní diskuse o bezpečnostních zárukách bez Ruské federace je utopická,“ řekl Lavrov. Ministr zahraničí tak odporoval americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, který po úterním telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem prohlásil, že se nedomnívá, že by evropské bezpečnostní záruky byly pro kremelského vůdce problémem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj Lavrovovy výzvy k zapojení Číny odmítl. „Za prvé, Čína nám od začátku nepomáhala tuto válku zastavit. Za druhé, Čína pomohla Rusku otevřením trhu s drony. Nepotřebujeme garanty, kteří nepomáhají Ukrajině a nepomáhali Ukrajině ani v době, kdy jsme to opravdu potřebovali,“ řekl Zelenskyj.
