Článek
Částka vychází z nařízení, které vláda schválila loni na podzim a podle kterého má v příštím roce minimální mzda dosáhnout 43,4 procenta průměrné mzdy. Tu makroekonomická prognóza ministerstva financí podle ČT stanovila na 51.497 korun.
„Ten meziroční nárůst je o 1600 korun. Teď zažíváme období - už poslední dva roky - kdy máme největší tempo růstu minimální mzdy a zvyšuje se kupní síla těchto lidí, kteří mají tyto nejnižší příjmy,“ řekl ČT Jurečka.
Ještě na konci července hovořila předběžná predikce ministerstva financí o zvýšení minimální mzdy o 1800 korun, tedy na 22 600 korun.
Letos se vůbec poprvé vypočítávala minimální mzda automaticky. Dosáhla 42,4 procenta průměrné mzdy, kterou loni predikovalo ministerstvo financí. Oproti loňskému roku se letos zvýšila o 1900 korun. Tedy o 300 korun více, než tomu bude příští rok.
V loňském roce činila minimální mzda 18 900 korun, od letošního ledna se zvýšila na 20 800 korun.
Podle ČT nyní minimální mzdu pobírá zhruba 118 000 lidí, tedy asi tři procenta zaměstnanců. Spolu s minimální mzdou vzrostou o téměř osm procent i nejnižší zaručené platy ve veřejné sféře.
