Hlavní obsah
Spojení dvou fotografií podává ilustrační obrázek, jak také někde vypadá pláž u Severního ledového oceánu, tedy Arktidy. Foto: Profimedia.cz

Mikroplasty se dostávají i na tak vzdálená místa, jako je Arktida, zjistili vědci, kteří zkoumali sníh nejen z této oblasti. Částečky umělých hmot menší než pět milimetrů jsou totiž nasávány do atmosféry, načež se dostanou i do těch nejodlehlejších regionů. Vědecký tým z německého Institutu Alfreda Wegenera pro polární a mořský výzkum (AWI) tak dospěl k závěru, že vzduch je všude silně znečištěn mikroplasty. A do toho nečekaně taje Grónsko a Island...

Spojení dvou fotografií podává ilustrační obrázek, jak také někde vypadá pláž u Severního ledového oceánu, tedy Arktidy. Foto: Profimedia.cz
V tající Arktidě „sněží“ mikroplasty

Vědci z institutu AWI v Bremerhavenu zkoumali vzorky sněhu z německého souostroví Helgoland, z Bavorska, Brém, ze švýcarských Alp a z Arktidy.

V případě Arktidy šlo o vzorky sebrané z tamních ledových ker a ze souostroví Špicberky. Sníh rozpustili, vodu přefiltrovali a zbytek pak zkoumali pomocí infračervené spektroskopie.

Plastové znečištění skoro ve všech vzorcích

Mikroplasty odborníci objevili v téměř všech vzorcích. Jejich obsah ve sněhu sebraném na Arktidě byl sice menší než v tom z Evropy, i tak byl ale podle jejich vyjádření „podstatný“, v průměru to bylo 1760 částic na jeden litr vody.

Nejvíce se jich nacházelo ve sněhu, který spadl vedle silnice na bavorském venkově. V litru vody, která vznikla jeho rozpuštěním, badatelé našli 154 tisíc částeček. Byly to kousíčky laků, nitrilkaučuku a polyamidu.

Do budoucna je potřebné zkoumat možný dopad tohoto znečištění na lidské zdraví, napsala agentura DPA.

Jiná letos zveřejněná studie navíc odhalila, že průměrný člověk sní nejméně 50 000 částic mikroplastů ročně, stejné množství rovněž i vdechne.

Islandský ledovec Ok už dávno není OK. Zmizel

Samotná arktická oblast přináší i jiná překvapení. Na začátku srpna například dorazila i do Grónska vlna veder. Zrychlila na daném ostrově tání ledu, kterého tam navíc za poslední měsíce ubyly desítky miliard tun.

V této souvislosti je třeba ještě připomenout kdysi 16 km² rozlehlý islandský ledovec Okjökull (zkráceně Ok), který byl již v roce 2014 prohlášen za zaniklý – byl už příliš malý.

V neděli 18. srpna tam vědci plánují umístit pamětní desku, na které bude: „Ok je prvním islandským ledovcem, který přišel o status ledovce. V dalších 200 letech čekáme, že všechny ledovce potká stejný osud. Tento pomník připomíná, že víme, co se děje a co je třeba udělat. Jen vy víte, jestli jsme to udělali.”

Dříve ikonický ledovec na Islandu pokrývající vulkán Ok se rozplynul vlivem prudce rostoucích teplot v Arktidě, na které má vliv i vypouštění emisí skleníkových plynů.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) nyní na svém Twitteru zveřejnil snímky, které ukazují vpravdě šokující rozdíl mezi velikostí tohoto ledovce v roce 1986 a toho, co z něj zbylo – či spíše nezbylo – letos v srpnu.

Může se vám hodit na Firmy.cz:
yknivoNumanzeSaNyknalC

Související články

Výběr článků