Hlavní obsah
Změny početností čtyř skupin členovců v korunách stromů od našich lesů směrem do tropů. Zatímco mravenci do tropů stoupají, pavouci se nemění, a listožravý hmyz (housenky a minující larvy) klesá. Foto: O. Mottl & P. Klimeš (data z Mottl a kol. 2020, Ecology Letters 23: 1499–1510, osa grafu je v logaritmickém měřítku)

V lesích jižní Moravy je více housenek než v tropech, zjistili biologové

Ubývání hmyzu je jedním z velkých ekologických problémů současnosti – vymírají druhy, klesají i počty jedinců v hmyzích společenstvech. Kolik ale hmyzu vlastně je? A liší se množství hmyzu v českých lesích od bujných pralesů v tropech? V rámci ojedinělé 14leté studie čeští vědci mimo jiné zjistili, že v lesích na jihu Moravy nalezneme více housenek než třeba v tropech.

Změny početností čtyř skupin členovců v korunách stromů od našich lesů směrem do tropů. Zatímco mravenci do tropů stoupají, pavouci se nemění, a listožravý hmyz (housenky a minující larvy) klesá. Foto: O. Mottl & P. Klimeš (data z Mottl a kol. 2020, Ecology Letters 23: 1499–1510, osa grafu je v logaritmickém měřítku)
V lesích jižní Moravy je více housenek než v tropech, zjistili biologové

Do zodpovězení stále nepříliš probádaných otázek, kolik máme hmyzu a jak se jejich počty liší např. od tropických lesů, se pustili odborníci pod vedením ekologa Vojtěcha Novotného z českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR. Data pro svou studii sbírali z lesů tří kontinentů a vyhodnocovali 14 let.

Pralesy i naše lesy se kácejí obrovským tempem, přičemž stále uspokojivě nevíme, co za živočichy v nich žije a jaké vazby mezi nimi jsou. Proto jsme se to pokusili zmapovat.
Vojtěch Novotný, ekolog

„Ačkoli už tušíme něco o rozmanitosti druhů, dosud nevíme téměř nic o početnosti hmyzu. Zdokumentovat, kolik kusů členovců žije na vymezeném území lesa, je mimořádně náročné. Zároveň se ještě nikdy neprovádělo srovnání mezi mírným pásmem a tropy na úrovni celých společenstev a různých skupin,“ uvedl Novotný, vedoucí oddělení ekologie na Biologickém centru AV ČR a držitel evropského grantu ERC, jehož cílem je studovat složité vztahy v lesních ekosystémech.

Koruna vzrostlého stromu na jižní Moravě, topol bílý – typický druh nížinného lesa, Lanžhot, ČR

Foto: Martin Volf

Ekologové proto vybrali devět pokusných ploch vzrostlých lesů na pěti lokalitách, vždy o velikosti desetiny hektaru, mezi nimiž byly bohaté lužní lesy na jižní Moravě (lokalita Lanžhot), nížinné lesy ve Virginii v USA a původní tropické pralesy na Papui-Nové Guineji.

Na těchto plochách spočítali všechny housenky, pavouky, mravence a další členovce ze všech korun stromů s průměrem kmene větším než pět centimetrů.

Zkoumaný nížinný opadavý les v USA

Foto: Petr Klimeš

Horský les na Papui-Nové Guineji v oblasti Yawan na masivu Saruwaget při pohledu z letadla

Foto: Petr Klimeš

Vědci osbírali celkem 1001 stromů a sebrali 14 333 housenek motýlů, 5123 larev minujících v listech (minující = živí se mezi vrchní a spodní vrstvou pokožky listu, zanechávají za sebou viditelné klikaté chodbičky, tzv. miny), 6037 pavouků a 1849 hnízd mravenců (s odhadovaným počtem 418 700 jedinců).

Housenka motýla z čeledi Erebidae, jedna z těch vyskytující se v pralesích Nové Guineje

Foto: C. Redmond

Zjišťovali tedy, jaká je početnost hmyzu a na čem je závislá. Také sledovali, jak se druhy hmyzu navzájem ovlivňují. Pracovali s tím tak, aby šlo data srovnávat napříč kontinenty.

V tropických pralesích 10krát více mravenců než u nás

„Zjednodušeně lze říct, že v tropických pralesích žije desetkrát víc mravenců než v lesích mírného pásma. Zjistili jsme, že je to tím, že sociální hmyz má v tropech v průměru daleko více hnízd a o větší velikosti. Dále tropy poskytují pro mravence víc medovice, než je tomu u nás,“ vysvětlil vedoucí laboratoře ekologie sociálního hmyzu na Biologickém centru Petr Klimeš.

Mravenec rodu Diacamma, typický představitel mravenčího predátora v novoguinejských pralesích

Foto: Milan Janda

Mravenci krejčíci rodu Oecophylla, jedni z běžných obyvatel tropických stromů, při lovu housenky. Nížinný les, Papua-Nová Guinea

Foto: Milan Janda

Klimeš dodal, že je ale překvapilo, že ve srovnání s tropy je v mírném pásmu v přepočtu na hektar lesa naopak více než dvojnásobně housenek motýlů a dalších larev listožravého hmyzu, avšak zhruba stejné počty pavouků.

Hmyz si nekonkuruje

Vědce zaskočila také skutečnost, že druhy hmyzu se z hlediska početnosti navzájem neovlivňují.

„Zjišťovali jsme, zda si konkurují různé druhy dravého hmyzu, nebo zda v místech s větším počtem dravého hmyzu je tím pádem méně kořisti. Nic z toho se ale nepotvrdilo. Ačkoli žije mnohonásobně více jedinců mravenců na stromech v tropech, než je tomu u nás, nepozorovali jsme, že by se ostatní hmyz mravencům v tropech vyhýbal. Ukazuje se, že největší vliv na početnost hmyzu má velikost stromu a teplota,“ popsal autor studie Ondřej Mottl, který působí jako ekolog na norské Univerzitě v Bergenu.

Pavouk číhající na kořist, nížinný les, Virginie

Foto: Martin Volf

Zkoumaný nížinný les poblíž vesnice Wanang, Papua-Nová Guinea

Foto: Petr Klimeš

Data pro tento výzkum se začala sbírat již v roce 2006 a spolupracoval na něm mezinárodní tým desítek vědců, studentů i domorodců. Studie poprvé v historii ekologického bádání zachycuje v takto rozsáhlém měřítku stav početnosti hmyzu a vzájemné vztahy v lesních ekosystémech.

„Pralesy i naše lesy se kácejí obrovským tempem, přičemž my stále uspokojivě nevíme, co za živočichy v nich žije a jaké vazby mezi nimi jsou. Proto jsme se to pokusili zmapovat,“ uzavřel Novotný.

Počet jedinců na 1 ha lesa (zaokrouhleno na tisíce)
Počet jedinců na 1 ha lesaNížinný listnatý les - ČR, jižní MoravaNížinný listnatý les - Virginie, USANížinný prales - Papua-Nová Guinea
mravenci90 tisíc93 tisíc1,1 milionu
housenky motýlů24 tisíc26 tisíc11 tisíc
pavouci12 tisíc10 tisíc11 tisíc
larvy minující v listech27 tisíc5,5 tisíce3 tisíce

Počítání a chov housenek motýlů v laboratoři

Foto: Martin Volf

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Související články

Výběr článků