Hlavní obsah

Urychlovač částic v CERNu je opět v provozu

Ženeva

Částicový urychlovač Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) u švýcarské Ženevy je po zhruba tříleté odstávce opět v provozu. Podle fyziků bude ještě výkonnější než dříve. Vědci proti sobě opět poslali dva protonové paprsky v podzemním prstenci dlouhém 27 kilometrů, oznámil minulý týden šéf organizace Joachim Mnich.

Toto video už bohužel nemůžeme přehrávat z důvodu vypršení internetové licence

BEZ KOMENTÁŘE: Urychlovač částic v CERNu je po třech letech znovu v provozuVideo: AP/Reuters

 
Článek

Velký hadronový urychlovač (LHC) známý tím, že v roce 2012 potvrdil existenci tzv. Higgsova bosonu, byl znovu spuštěn v pátek 22. dubna po více než třech letech „volna“, shrnula agentura AP s tím, že úkolem zařízení je „studovat spletitý svět subatomárních částic“.

V urychlovači vědci simulují dobu před vznikem vesmíru před zhruba 14 miliardami lety. Při kolizích pozorují procesy rozpadu a získávají poznatky o nejmenších stavebních částicích hmoty, tedy elementárních částicích.

„Paprsky v největším výzkumném zařízení na světě obíhaly podle plánu,“ konstatoval Mnich, který ale páteční opětovné uvedení urychlovače do provozu sledoval kvůli covidové infekci z domácí izolace.

„Proto nemám žádné šampaňské,“ řekl agentuře DPA. „Ale jsem si jistý, že v kontrolní místnosti částicového urychlovače tomu bylo jinak,“ dodal.

Za pár týdnů na plné obrátky

Nyní bude trvat šest až osm týdnů, než stroj poběží na plné obrátky. Poté se v něm opět budou odehrávat protonové srážky, které mají poskytnout poznatky o základních zákonech vesmíru.

V pátek byly oba protonové paprsky vyslány s energií 450 miliard elektronvoltů (0,0000000721 joulu), přičemž pro kolizi je energie navyšována až na 13,6 bilionu elektronvoltů.

Díky urychlovači pohlédneme 13 miliard let nazpět, hlásí český vědec z Dubny, kde působí už půlstoletí

Věda a školy

V urychlovači LHC vědci simulují dobu před vznikem vesmíru před necelými 14 miliardami lety. Při kolizích pozorují procesy rozpadu a získávají poznatky o nejmenších stavebních částicích hmoty, tedy elementárních částicích.

Během odpojení byl výkon urychlovače a připojených detektorů výrazně navýšen. Odteď má být v provozu čtyři roky. „Doufáme, že počet kolizí od uvedení částicového urychlovače do provozu do roku 2025 zdvojnásobíme,“ věří Mnich. Urychlovač má přitom za sebou dvě provozní fáze z let 2009 až 2012 a 2015 až 2018.

Černé díry? Podle astrofyziků z Opavy jde o budoucí gigantický zdroj energie

Věda a školy

Podle Mnicha by mělo být možné uskutečnit zhruba biliardu (1 000 000 000 000 000) srážek ročně. Ale jen jedna ze zhruba 100 tisíc odhalí procesy, které se vyplatí blíže analyzovat. Údaje o tom, co se při nich děje, jsou uloženy během milisekund, nicméně jejich vyhodnocování trvá často roky.

Potvrzení „božské částice“

Hlavním posláním LHC původně bylo potvrdit existenci Higgsova bosonu. Jde o součást tzv. standardního modelu částicové fyziky, která podle řady odborníků hraje klíčovou roli ve vysvětlení původu hmotnosti ostatních elementárních částic.

CERN představil vizi urychlovače částic nové generace

Věda a školy

Poprvé Higgsův boson, označovaný v médiích za „božskou částici“, předpověděl roku 1964 britský fyzik Peter Higgs, který rozpracoval myšlenky s Philipem Andersonem a nezávisle několika dalšími odborníky. V červenci 2012 byl v Ženevě objeven nový boson, jehož vlastnosti jsou konzistentní právě s Higgsovým. Objevu se dosáhlo právě díky parametrům LHC.

Výběr článků

Načítám