Trosky čínské rakety dopadnou pravděpodobně o víkendu. Pořád ale nevíme, kdy přesně a kam

Raketový stupeň může do zemské atmosféry vstoupit zřejmě už v sobotu, ale nikdo zatím nedokáže určit přesné datum, čas ani místo.

Takové předpovědi lze obecně provést jen několik hodin před dopadem, protože atmosférický odpor se významně mění v důsledku sluneční aktivity, napsal server Space.com.

Podle astronomů se nyní konkrétně předpovídá, že daná raketová část do zemské atmosféry proklouzne někdy mezi 16.00 SELČ v sobotu a 10.00 SELČ v neděli, jak informoval na svém Twitteru astronom Jonathan McDowell, který působí v americkém Harvard-Smithsonianském centru pro astrofyziku a sleduje objekty obíhající kolem Země.

Možná se tak stane zhruba uprostřed tohoto časového okna, které je však nesmírně dlouhé – 18hodinové.

Podle expertů je každopádně pravděpodobné, že tento obří kus vesmírného odpadu o hmotnosti přes 20 tun se v atmosféře rozpadne a z větší části shoří, přičemž zbylé trosky dopadnou do neobydlených oblastí vzhledem k tomu, že 70 procent zemského povrchu tvoří moře a oceány.

Nicméně stoprocentně jisté to není, určité úlomky by mohly teoreticky zasypat i některé obydlené oblasti.

Space.com připomíná, že podle vesmírného práva, které tvoří komplex mezinárodních smluv a dohod, je za škody vzniklé při dopadu trosek z kosmického objektu odpovědný stát, jenž tento objekt vypustil.

Povinnost zaplatit kompenzace vyplývající z příslušné mezinárodní úmluvy byla podle serveru doposud uplatněna jen jednou, a to v roce 1978, kdy se kusy plné radiace ze sovětského satelitu s jaderným pohonem Kosmos 954 rozesely po kanadské Arktidě a bylo nutné rychlé a nákladné vyčištění oblasti.

Státy se v roce 1981 dohodly na kompenzaci ve výši tří milionů kanadských dolarů, což odpovídalo dnešním 7,5 milionu amerických dolarů (160 milionů korun).

Raketa Dlouhý pochod 5B dopravila minulý týden ve čtvrtek modul Tchien-che na jeho stanovenou oběžnou dráhu. Poté se od modulu odpojila a sama na oběžné dráze také zůstala, ačkoli podle odborníků by měla mít vylepšení umožňující řízený sestup do atmosféry.

O tom, že by se příslušný manévr uskutečnil, se ale žádný z činitelů čínského vesmírného programu nezmínil.

Předpokládalo se, že se objekt (průměr pět metrů, délka 33 m a hmotnost kolem 22 tun) rozpadne nad Tichým oceánem a zbytky dopadnou v noci z neděle 9. na pondělí 10. května do moře.

Místo toho, aby se první stupeň čínské rakety připravil na pád na předem určené místo v oceánu, jak je to u vyřazených raket obvyklé, začal kolem naší planety nekontrolovaně obíhat a parametry jeho oběžné dráhy se mohou měnit.

McDowell už dříve upozornil, že u rozměrných a bytelných objektů, jako jsou zbytky raket nebo třeba i kusy motoru raketoplánů, se může stát, že při návratu v atmosféře neshoří a dopadnou na povrch.

Je to jeden z největších případů nekontrolovaného návratu kosmické lodi, který by mohl potenciálně přistát na obydlené oblasti, shrnul portál Space.com. Avšak pravděpodobnost, že konkrétní člověk bude přímo zasažen úlomky z orbity, je podle vědců mimořádně nízká, jedna ku několika bilionům.