Hlavní obsah
Ředitel brněnského planetária Jiří Dušek rozebral pranostiky související s prodlužováním denního světla. Foto: Václav Šálek, ČTK

Tříkrálový krok je dvakrát delší než novoroční slepičí

Nový rok je každoročně nejen časem nadějí, plánů a předsevzetí, ale i mnoha pranostik, které souvisí s tolik očekávaným prodlužováním denního světla. Na Boží narození o bleší převalení, na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále o tři kroky dále, na Hromnice o hodinu více. Tak zní snad nejznámější pranostiky, které na rozdíl od většiny dalších mají podle astronomů reálný astronomický základ.

Ředitel brněnského planetária Jiří Dušek rozebral pranostiky související s prodlužováním denního světla. Foto: Václav Šálek, ČTK
Tříkrálový krok je dvakrát delší než novoroční slepičí

„Je to skutečně tak a odpíchnout se musíme už od zimního slunovratu, který nastal v pondělí 21. prosince 2020 před polednem. Ten den v Brně vyšlo Slunce nad obzor v 7 hodin 45 minut, aby zapadlo v 15 hodin 57 minut. Dodejme přitom, že se tyto události počítají jako okamžiky, kdy geometrický střed Slunce přechází přes vodorovný horizont. Jedná se tedy o idealizaci – v reálu se naše denní hvězda nad obzor vyhoupne později (stíní ji vzdálené kopce) a zapadne o něco dříve,“ popisuje astronom a ředitel brněnské hvězdárny Jiří Dušek.

Jak dodává, bylo tak v pondělí 21. prosince Slunce nad obzorem přesně 8 hodin 11 minut 49 sekund. V následujících dnech se začaly dny prodlužovat, nejdříve téměř neznatelně, pak stále zřetelněji.

A jak dlouho tedy trvá podle astronomů bleší převalení z první části pranostiky? „Toto sdělení, tedy na Boží narození o bleší převalení, se vztahuje k 25. prosinci 2020. Slunce tehdy vyšlo v 7:47 a zapadlo v 16:00, takže den trval přesně 8 hodin 12 minut a 37 sekund. To je tedy o 48 sekund déle než o zimním slunovratu. A takovou dobu si tedy asi i někdejší autoři pranostiky představovali bleší převalení. Ovšem když se zeptáme chytrého Googlu, zjistíme, že blecha skáče rychlostí dva metry za sekundu, v délkové míře tudíž bleší převalení měří téměř sto metrů,“ vypočítává se smíchem Dušek.

Slepičí krok trvá skoro šest minut

Další část pranostiky tvrdí, že na Nový rok poskočíme o slepičí krok. V pondělí 1. ledna 2021 trval slunný den 8 hodin 17 minut 42 sekund, oproti 21. prosinci 2020 byl delší o 5 minut 53 sekund. Z časového úhlu pohledu tedy slepičí krok trvá necelých šest minut. A i když to asi nikdo nikdy neměřil, tak za předpokladu, že slepice za jednu hodinu ujde zhruba tisíc metrů, má slepičí krok podle astronoma délku sto metrů, tedy podobně jako bleší převalení.

Šestého ledna 2021 vzpomínáme na Tři krále, kteří nás mají posunout o krok dále. „Slunce bude nad obzorem 8 hodin 24 minut a 4 sekundy. V porovnání se zimním slunovratem je to o 12 minut a 15 sekund déle. Zmiňovaný tříkrálový krok je tedy (časově) dvakrát delší než novoroční slepičí a šestnáctkrát delší než bleší převalení,” doplnil Dušek.

Nakonec ještě rozebral známou pranostiku, která se vztahuje k 2. únoru a která říká, že na Hromnice bude o hodinu více. „V úterý 2. února 2021 vyjde brněnské Slunce v 7:23, zapadne v 16:52. Slunný den tedy potrvá 9 hodin 28 minut 56 sekund, takže bude v porovnání s referenčním zimním slunovratem delší o 1 hodinu 17 minut a 7 sekund. Na Hromnice je tedy den delší ne o hodinu, ale o více než hodinu a čtvrt,“ dodal astronom z brněnské hvězdárny.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků