Článek
„Město Ostrava oslovilo loni na podzim naši fakultu, zda bychom byli schopni cenově dostupné kopie vyrobit. Nebylo možné, aby se tím zabývali zaměstnanci fakulty, ti mají samozřejmě jiné úkoly. Proto jsem se obrátil na naše studenty,” řekl vedoucí laboratoře katedry metalurgie a slévárenství Petr Lichý.
Pryskyřice dodá barvu
Technologií výroby vymyslel student magisterského studia Václav Merta, kterému s výrobou pomohly dvě spolužačky. Tým dostal jako podklad pro další práci kopii Petřkovické venuše v hodnotě několika tisíc korun. Původně zvažovali, že odlitky vyrobí z kovu.
Studenti Fakulty metalurgie a materiálového inženýrství Vysoké školy báňské-Technické univerzity Ostrava (zleva) Václav Merta, Kristina Adamusová a Kristýna Konečná předvedli 4. dubna výrobu kopií Petřkovické venuše v podobě klíčenky.
„Ale těžko bychom dosáhli potřebné barvy, také na omak by výsledný výrobek působil jinak než originál z krevelu,” vysvětlil Merta.
Studenti se nakonec rozhodli, že budou odlitky vyrábět z pryskyřice, protože jim nejvíce umožní dosáhnout požadovaných parametrů, především barvy.
Petřkovická Venuše
„Pryskyřice má výhodu, že se dá hloubkově probarvit a přidávají se do ní tekuté nebo sypké pigmenty, tudíž je probarvená v celém objemu,” doplnil Merta. Studenti pak několikrát testovali barvivo, než nalezli správný odstín co nejvíce podobný originálu.
Repliky v různém stupni opracování
Václav Merta odlévá repliku do formy.
„Vycházeli jsme z toho, že krevel je železná ruda, tak jsme chtěli nějakou návaznost barviva na originál. Pro správný odstín jsme museli přimíchat i trochu uhlíkatých přísad, tedy grafitu,” podotkl student.
Zkušenost pro studenty
Testování a příprava zabraly týmu celý loňský prosinec. Studenti pak vyrobili formu ze silikonové pryže a v ní odlili první modely. S jejich pomocí zhotovili formy na deset kusů odlitků.
Repliky před finální úpravou
Na poslední chvíli se formy musely upravovat, protože v původním zadání chyběl požadavek na kovová očka. Ta vyráběli studenti z nerezového drátu, který ručně namotávali na kulatinu.
Vyrobit tisícovku nových propagačních předmětů zabralo celý leden. Vznik deseti sošek trval asi dvě hodiny.
Ostrava má Petřkovické venuše jako nový propagační předmět.
„Pro studenty je taková příležitost velmi cenná. Mohou využít znalosti získané teoretickou přípravou pro něco hmatatelného, užitečného. Myslím, že je to motivující pro další studium. Navíc se během svého úkolu spoustu věcí naučili, třeba jak postupovat při práci v týmu. Zjistili si, že v praxi musí pružně reagovat na potřeby zadavatele a že se vyplatí být kreativní,” podotkl Lichý.
Petřkovická venuše
Petřkovická nebo také Landecká venuše pochází z období lovců mamutů před zhruba 25 tisíci lety. Podobně jako známější Věstonická venuše podává malá, 4,6 centimetru velká soška důkaz o zručnosti tehdejších obyvatel.
Nalezli ji roku 1953 brněnští archeologové na vrchu Landek v Ostravě-Petřkovicích. I proto má dva názvy.
Sice jde o jednu z nejvýznamnějších pravěkých památek Ostravska, naprostou většinu času se však nachází v Archeologickém ústavu v Brně. Ten ji, alespoň zatím, do Ostravy jen občas půjčuje.
Výroba tisícovky venuší byla dosud počtem kusů největší zakázkou, kterou fakulta dělala.
