Hlavní obsah
Ilustrace družice TARANIS Foto: CNES

Sonda TARANIS příští týden poletí prozkoumat skrytou tvář bouří. Vezme i vzkazy skřítkům

V noci ze 16. na 17. listopadu má z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně odstartovat sonda TARANIS, která bude zkoumat skrytou tvář bouří – tajemné jevy mezi vršky bouřkových oblaků a nabitou částí atmosféry. Na dvou aparaturách na palubě se podíleli čeští inženýři. Družice do vesmíru vynese i 101 vzkazů, které lidé v roce 2016 zaslali během soutěže Pošlete vzkaz skřítkům. Tak se říká tzv. nadoblačným bleskům.

Ilustrace družice TARANIS Foto: CNES
Sonda TARANIS příští týden poletí prozkoumat skrytou tvář bouří. Vezme i vzkazy skřítkům

Podle současného plánu by satelit TARANIS měl být vynesen z Kourou raketou Vega na slunečně synchronní oběžnou dráhu okolo Země v úterý 17. listopadu ve 2:53 SEČ.

Výzkum skřítků, obřích výtrysků, světelných kruhů i záření gama nad bouřkovými oblastmi na Zemi – takový je úkol družice, která tak po 15 letech příprav bude moci nahlédnout do skryté tváře bouří z oběžné dráhy.

Žena mi vyčítá, že furt někde lítám, tak ať má pravdu!
Jeden ze vzkazů, které poletí na oběžnou dráhu

Z výšky 700 kilometrů bude satelit zkoumat jevy, které se vyskytují mezi vršky bouřkových oblaků a nabitou částí atmosféry zvané ionosféra. Zaměří se zejména na výboje typu sprite neboli skřítky, které získaly své jméno pro podobu s bájnými bytostmi, rovněž i pro svou nepolapitelnost – úkaz totiž trvá opravdu krátce.

Soustředí se i na fontány modrého světla (blue jets), na dvoubarevné modročervené obří výtrysky (gigantic jets) či na rychle se zvětšující světelné kruhy (elves), které se objevují po úderu silného blesku. Prozkoumá též gama záblesky, které vznikají uvnitř bouřkového oblaku a souvisí s urychlováním elektronů na vysoké energie.

TARANIS je mikrodružice financovaná francouzskou kosmickou agenturou CNES. Na palubě nese sadu vědeckých přístrojů, které se zaměří na měření rádiových vln v širokém rozsahu kmitočtů – současně s měřením infračerveného, optického, ultrafialového a rentgenového záření a s detekcí energetických elektronů.

Skupina nadoblačných blesků typu skřítek

Foto: Jason Ahrns

„Jevy související s intenzivními bouřkami se dosud podařilo prozkoumat jen částečně. Předpokládáme, že unikátní synchronizované měření všech palubních přístrojů podstatně přispěje k novým objevům,“ uvedl vedoucí Oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR Ondřej Santolík.

Na dvou ze sedmi vědeckých aparatur se podíleli čeští vědci a inženýři. Přístroj IME-HF, který se zaměří na širokopásmové měření elektromagnetických vln o kmitočtech od několika kHz až do 37 MHz, se skládá ze dvou výklopných elektrických antén s předzesilovači a analyzátorem. Ten byl vyvinut v Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, antény jsou z laboratoře LPC2E Orleans ve Francii.

Členové českého týmu Radek Lán (vlevo) a Luděk Uhlíř (uprostřed) při testování analyzátoru IME-HF před uzavřením vakuové teplotní komory

Foto: Oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR

„Přístroj bude zkoumat elektromagnetické signály, které jsou buzené elektrickými výboji mezi troposférou a ionosférou, detekovat vnitrooblakové výboje a mapovat globální výskyt přírodních a umělých vysokofrekvenčních vln,“ popsal Santolík.

Energetické elektrony nad bouřemi bude měřit přístroj IDEE, jehož analyzátor byl vyvinut na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Vzkazy skřítkům

Na palubě zařízení letí do vesmíru vybraných 101 vzkazů, které veřejnost v roce 2016 zaslala v rámci popularizační soutěže Pošlete vzkaz skřítkům, kterou organizovaly Oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry a časopis Vesmír. Přihlásilo se do ní 547 soutěžících, jejich jména jsou spolu se všemi vzkazy nahrána v paměti českého analyzátoru a již čtyři roky očekávají start na orbitu.

Z deseti nejoriginálnějších vzkazů oceněných porotou do kosmu vystoupá kupříkladu vzkaz Jiřího Syřínka z Nového Vrbna: „Žena mi vyčítá, že furt někde lítám, tak ať má pravdu!“ či text Kateřiny Bendlové z Prahy, která za svého, v té době ještě nenarozeného vnuka, zaslala zprávu: „Nemám ještě jméno, budu ho potřebovat až v červnu, kdy se narodím; snad na šťastné planetě. Zdravím skřítky!“

Desítku nejzajímavějších vzkazů i letenky všech „cestujících“ si můžete prohlédnout zde.

Červení skřítci nad Českem v roce 2017

Foto: Martin Popek, oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR

Obecně platí, že tzv. skřítci se mohou utvořit nad takovými bouřemi, které jsou spojeny do jedné velké buňky a navzájem se podporují v růstu, čímž vytvoří tzv. mezoměřítkový konvektivní systém. Dané blesky jsou projevem chladného plazmatu, které nevytváří horký kanál, tudíž se více podobají doutnavému výboji ionizovaného plynu, jak to známe např. ze zářivky.
Rudě se výboj zabarví, když je vyzářena energie vzniklá přechodem elektronu mezi prvním a druhým excitovaným stavem atomu dusíku a odpovídá vlnové délce, kterou naše oko vnímá jako červenou. Modře se výboj zabarví při přechodu elektronu mezi druhým a třetím excitovaným stavem atomu dusíku. Vizuálně tyto elektrické vývoje vytvářejí rozmanité tvary, podle nich jsou blesky děleny do tří kategorií: medúza, mrkev a sloupec.
„Většinou se nadoblačné blesky vyskytují ve výškách až 90 km nad zemským povrchem a vznikají mezi pozitivním bleskem a zemí. Poprvé jsem se s nimi setkala v létě 2008, tenkrát byly zaznamenány nad Českem,“ řekla Novinkám už dříve Dagmar Honsová ze společnosti Meteopress.
yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků