Snímek splývajících galaxií naznačuje, co čeká Mléčnou dráhu

Střetávající a vzájemně se ovlivňující spirální galaxie s označením NGC 4568 a NGC 4567 – také známé jako Motýlí galaxie kvůli tvaru se dvěma laloky, který jejich interakce způsobuje – se nacházejí ve vzdálenosti asi 60 milionů světelných let od Země v souhvězdí Panny.

NGC 4567 a NGC 4568 se začaly srážet, protože je gravitace stahuje k sobě. Podle prohlášení americké společnosti NOIRLab, která provozuje teleskop Gemini North na Havaji, zhruba za 500 milionů let dokončí tyto dva kosmické systémy spojení a vytvoří jedinou eliptickou galaxii.

Nový snímek galaxií poskytuje vědcům jistý náhled toho, co se možná stane za přibližně pět miliard let i „u nás“, jak předpověděli odborníci z vesmírného úřadu NASA, až se naše Mléčná dráha srazí se svým nejbližším velkým sousedem, galaxií v Andromedě.

Taková kolize zásadně přemění každou galaxii – v našem případě zřejmě vrhne Slunce a Sluneční soustavu do jiné oblasti výsledné galaxie.

V této rané fázi jsou centra obou galaxií NGC 4567 a NGC 4568, ač to tak na fotce nevypadá, od sebe vzdálena 20 tisíc světelných let. Jak se galaxie více proplétají, gravitační síly povedou k četným událostem intenzivní tvorby hvězd. Původní struktury galaxií se budou měnit a deformovat.

Postupem času budou kolem sebe „tančit“ ve stále menších a menších kruzích, jak upozorňuje zpravodajská stanice CNN, která o novém snímku rovněž informovala. Pevně sevřený tanec přitáhne a roztáhne dlouhé proudy plynu a hvězd a takříkajíc smíchá obě galaxie dohromady do něčeho, co bude připomínat kouli.

Jak uběhnou miliony let, galaktický svazek spotřebuje nebo rozptýlí plyn a prach, které jsou zapotřebí ke spuštění zrodu hvězd, což způsobí zpomalení a nakonec zastavení tvorby hvězd. Pozorování i dalších galaktických kolizí a počítačové modelování astronomům poskytují důkazy, že splynutím spirálních galaxií vznikají galaxie eliptické.

Až se pár spojí, výsledný útvar může vypadat např. spíše jako eliptická galaxie Messier 89 (M89 / NGC 4552), která se také nachází v souhvězdí Panny. Jakmile totiž objekt M89 ztratil většinu plynu potřebného k vytvoření hvězd, docházelo už jen k velmi malé hvězdotvorbě. Nyní je galaxie domovem starších hvězd a pradávných hvězdokup.

Na novém snímku NGC 4567 a NGC 4568 zároveň můžeme vidět dosvit supernovy, poprvé detekovaný již v roce 2020. Je tam v podobě jasné skvrny v jednom ze spirálních ramen galaxie NGC 4568.

Tyto tzv. Motýlí galaxie zachytil letos v lednu také aparát na teleskopu VLT (Very Large Telescope) na observatoři Paranal v chilských Andách, kterou provozuje mezivládní organizace Evropská jižní observatoř (ESO).

Ta připomíná, že srážky galaxií nejsou ve vesmíru nic neobvyklého. Ač bychom si mohli myslet, že jsou „dramatické a katastrofální“, jsou podle ESO překvapivě klidné – jako tanec hvězd, plynu a prachu, zinscenovaný gravitací. A tento osud, jak už bylo řečeno, s nemalou pravděpodobností čeká i Mléčnou dráhu.