Hlavní obsah

Severní pól bude do roku 2050 v létě úplně bez ledu

Mořský led v Arktidě sezonně střídavě narůstá a taje, ale nikdy úplně nezmizí. To se však poměrně brzy může změnit, a to i když se udrží celosvětově růst průměrné teploty do 2 °C ve srovnání s předindustriálním obdobím, jak před pěti lety požadovala Pařížská klimatická dohoda. Moře kolem severního pólu bude v létě před rokem 2050 podle vědců bez ledu i při splnění cíle snižování emisí.

Severní pól bude do roku 2050 v létě úplně bez ledu

Odborníci totiž modelovali vliv různých úrovní emisí oxidu uhličitého (CO2) a metanu na arktický led, na kterém žijí například lední medvědi či tuleni, přičemž omezení emisí podle nich roztání severního pólu jen trochu oddálí. Nový výzkum operující s nejaktuálnějšími klimatickými modely vedl německý klimatolog Dirk Notz z Hamburské univerzity.

„Pokud rychle a výrazně snížíme světové emise skleníkových plynů, čímž udržíme globální oteplování pod dvěma stupni Celsia ve srovnání s předindustriálními úrovněmi, arktický mořský led přesto občas pravděpodobně zmizí, a to poprvé v nějakém létě ještě před rokem 2050,” konstatoval Notz.

„To náš vědecký tým opravdu překvapilo,” dodal podle serveru The Daily Mail. Studie se všemi svými zjištěními vyšla v odborném časopise Geophysical Research Letters.

O polovinu ledu méně

Navíc je pravda, že i když je zatím samotný severní pól stále pokryt ledem celoročně, tak až na pár výjimek se celá ledová plocha Arktidy víceméně pravidelně zmenšuje.

Průběžně můžeme pozorovat celkový úbytek ledové masy v oblasti, jak ukazuje video (výše) amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) – je na něm přehledně vidět vývoj stále výraznějšího tání a stále menšího následného zimního přírůstku ledovcového povrchu od roku 1979 do roku 2019.

Před oněmi více než 40 lety zahrnovalo tamní ledové minimum v létě plochu necelých 6,5 milionu kilometrů čtverečních, zatímco loni to podle NASA bylo jen 3,66 milionu kilometrů čtverečních. Zatím nejméně ledu tam bylo podle satelitního měření v roce 2013 – pod tři miliony km³.

V důsledku oteplovacího efektu skleníkových plynů se začaly oblasti Severního ledového oceánu, které byly kdysi trvale pokryty ledem, během letních měsíců rozmrazovat. I když je severní pól stále celý rok pokryt ledem, v budoucnu se předpokládá, že v Arktidě nastanou období (hlavně v září po létě) zcela bez ledu. Masivnější tání přispěje nejen ke zvýšení hladiny moří, ale také bude znamenat problém pro tamní živočichy.

Kdy tedy opravdu roztaje? Měla už před několika lety...

V průběhu času se předpovědi vědců různě proměňují. Třicetiletý horizont (nejpozději rok 2050), kdy z celé Arktidy poprvé v moderních dějinách aspoň dočasně zmizí veškerý led, zní docela střízlivě, zvlášť když to srovnáme s některými dřívějšími hypotézami.

V roce 2007 přišli s alarmující prognózou američtí vědci pod vedením profesora Wieslawa Maslowského z Naval Postgraduate School v kalifornském Monterey, kteří vytvořili model pro budoucí tání na základě dat z let 1979 až 2004. „Náš předpoklad, že v létě 2013 led z Arktidy zmizí, nezahrnuje minimální hodnoty z let 2005 a 2007,“ upozornil Maslowski s tím, že k úplnému roztátí Arktidy by mohlo dojít i dříve.

Ten spolu s kolegou Peterem Wadhamsem poté podle listu The Daily Telegraph tvrdil, že tamní led roztaje v září 2016.

Těmto předpovědím se jinak často věnuje americké Národní centrum pro zkoumání sněhu a ledu (NSIDC). To v červnu 2008 tvrdilo, že Arktida může být v létě zcela bez ledu do deseti let (tedy 2018). O dva měsíce později řekl agentuře AFP odborník na ledovce Mark Serreze z NSIDC následující: „Na konci tohoto léta (2008) již nemusí na severním pólu být vůbec žádný led. Oblast pólu je nyní pokryta velmi tenkým ledem, kterému říkáme jednoletý a který během léta většinou roztaje.”

Ani jedno z toho se však nestalo, podle Serreze k tomu však „určitě dojde” kolem roku 2030. Roku 2013 během letního ledového minima sdělilo centrum NSIDC, že tamní let zmizí „v následujících dekádách”, uvádí deník The Guardian. To už souzní s většinou teorií.

Podle té od Národního úřadu pro oceány a atmosféru (NOAA) z letošního února k tomu dojde během 15 let.

Teplota vzduchu se v Arktidě zvyšuje rychleji než na zbytku naší planety, tudíž horizont let 2030 až 2050 zní reálněji, objevuje se navíc už delší dobu v dlouhodobých odborných odhadech klimatologů. Tím spíše, že rok 2050 zmiňuje aktuální Notzova studie jako hranici i v případě snižování emisí, které s tím tedy podle něj tolik nezmůže.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků