Hlavní obsah
Nejvyšší koncentrace mikroplastů byla v rámci britské studie odhalena v pokoji malé holčičky. Byl v něm umělý koberec a plyšové hračky. Ilustrační snímek Foto: Profimedia.cz

S mikroplasty je to mnohem horší. Vdechneme tisíce částic denně, zjistila studie

S tzv. mikroplasty je to stokrát horší, než jsme si mysleli. Vdechujeme totiž zřejmě 2000–7000 částic denně, a to pouze doma, tvrdí nový britský výzkum. Mohlo by to tedy mikroplasty zařadit do podobně nebezpečné kategorie, jako je třeba tabák nebo azbest, domnívají se vědci.

Nejvyšší koncentrace mikroplastů byla v rámci britské studie odhalena v pokoji malé holčičky. Byl v něm umělý koberec a plyšové hračky. Ilustrační snímek Foto: Profimedia.cz
S mikroplasty je to mnohem horší. Vdechneme tisíce částic denně, zjistila studie

Nebezpečí mikroplastů – a z toho pramenící potenciální zdravotní rizika – v domácnosti podle nové studie očividně není zanedbatelné. Každý den totiž můžeme vdechnout množství miniaturních plastových částeček z našich oděvů, hraček či nábytku, tvrdí odborníci.

Takové mikroplasty jsou nyní tak hojné, že jich každý den vdechneme až sedm tisíc, odhaluje výzkum. Číslo je stokrát vyšší, než se očekávalo.

Hrozba může číhat i v dětských pokojích

Britská studie použila vysoce citlivé zařízení k počítání drobných částeček o velikosti menší než 10 mikronů, tj. pouhé desetiny šířky lidského vlasu. Nejvyšší koncentrace byla v pokoji osmileté dívky, protože její lůžkoviny, koberec a plyšové hračky byly vyrobeny ze syntetických materiálů.

Specialista na respirační onemocnění Anoop Chauhan z organizace Portsmouth Hospitals NHS Trust (National Health Service, NHS, česky Národní zdravotní služba, je britská vládní agentura  pozn. red.) připomněl, že mikroplasty jsou nebezpečné, jelikož se prakticky nerozpadají.

„Mít tyto částice ve vašem těle může způsobit stres a změny metabolismu, může to ovlivnit imunitu, schopnost bojovat s infekcemi, může to ovlivnit vaši reprodukční kapacitu a potenciálně by to mohlo být karcinogenní – způsobující rakovinu,“ popsal podle serveru listu The Daily Mail.

Lékařka a odbornice na znečištění životního prostředí Fay Couceirová z Univerzity v Portsmouthu, která vedla zmíněnou studii, konkrétně výzkum v podobě odběru vzorků v místnostech, provedla odběr 12. října v domě reportérky pořadu Good Morning Britain Michelle Morrisonové, která bydlí v Beckenhamu u Londýna se svou osmiletou dcerou a pětiletým synem.

„Jsem šokovaná množstvím prodyšných mikroplastů v každém z našich domovů. Je bezpodmínečně nutné s tím něco dělat,“ uvedla výzkumnice.

Morrisonová se tak dozvěděla, že tři čtvrtiny jejího šatníku obsahovaly plasty, jako je polyester a nylon. Aby nasimulovali typické dětské aktivity, byly její děti požádány, aby si hrály s plyšovými hračkami. Vědci nakonec odhadli, že každý z rodiny pravděpodobně vdechne 2000 až 7000 mikroplastů denně.

Couceirová doplnila, že zaznamenaná množství částic byla navíc pravděpodobně podhodnocená, jelikož zkoumání zahrnovalo pouze 14 hodin, nikoli celý den.

„Vdechování čehokoli, co nepotřebujeme, opravdu nemá žádné zdravotní výhody,“ poznamenal k tomu profesor Chauhan.

Mikroplasty všude...

Předchozí studie např. nalezly mikroplasty usazené ve všech částech těla, a to včetně mozku, střev a dělohy. Kanadský výzkum publikovaný v roce 2019 naznačil, že zkonzumujeme a vdechneme 74 tisíc až 121 tisíc (plastových částeček) ročně, a ti, kdo pijí balenou vodu, přijmou dalších asi 90 tisíc. Avšak zamoření vzduchu v interiéru plasty je věnováno relativně málo pozornosti.

Množství mikroskopických plastových částic vyskytujících se v pitné vodě sice podle dva roky staré zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) zatím nepředstavuje pro lidi vážnější zdravotní riziko, nicméně „nelze přesvědčivě říci, že v budoucnu nějaké nehrozí”. Plastové částice v pitné vodě představují podle WHO menší riziko než třeba bakterie či viry. Skutečnost, že i voda z vodovodu obsahuje plastová vlákna, byla potvrzena v roce 2017.

Mikroplasty už byly odhaleny dokonce i v trávicím ústrojí jedněch z nejodlehleji žijících organismů na Zemi. Loňský výzkum potvrdil, že v tělech milimetr dlouhých bezobratlých jménem Cryptopygus antarcticus se vyskytují drobné plastové částice. Tvorečci z řádu chvostoskoků byli při průzkumu sebráni na Ostrově krále Jiřího v Antarktidě.

Jak jsme informovali letos v září, v důsledku postupně zaváděných opatření proti šíření covidu-19 navíc vzrostla v Evropě poptávka po rouškách, respirátorech a jednorázových plastových rukavicích. Bohužel ne všechny jednorázové ochrany dýchacích cest skončily v komunálním odpadu. Pokud by jen jedno procento z ní lidé někde zanechali, ať už záměrně, nebo neúmyslně, pouze v Itálii by se do životního prostředí dostalo za měsíc 10 milionů roušek a respirátorů, z nichž velká část nakonec skončí v různém stupni rozkladu v moři.

Pro vodní živočichy jsou pak velmi nebezpečné zejména právě mikroplasty, které se jim dostávají do organismu, jelikož tyto částečky plují volně ve vodě a biologicky se rozpadají nesmírně pomalu. Následně je to problém také pro odběratele ryb, kteří je poskytují ke konzumaci, neboť mikroplasty se i takto dostávají do metabolismu lidí.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků