Hlavní obsah
Drskovec vrankovitý (Romanichthys valsanicola) Foto: Alex Gavan Foundation / Andrei Togor, Marcus Drimbea

Prehistorické rybě hrozí vyhynutí. Po 65 milionech let totiž přišli lidé

Na malém úseku rychle tekoucí řeky Vâlsan v Rumunsku stále žije jedna z nejvzácnějších ryb v Evropě a pravděpodobně i na světě, drskovec vrankovitý (Romanichthys valsanicola). Tento 65 milionů let starý druh rybovitého obratlovce byl poprvé objeven roku 1956 studentem biologie - a prakticky od té doby je známo, že je na pokraji vyhynutí.

Drskovec vrankovitý (Romanichthys valsanicola) Foto: Alex Gavan Foundation / Andrei Togor, Marcus Drimbea
Prehistorické rybě hrozí vyhynutí. Po 65 milionech let totiž přišli lidé

„Po mnoha letech pokusů o jeho záchranu nám už mnozí lidé říkali, že tento druh zanikl. Byli jsme si však jistí, že stále nějaké jeho exempláře existují,” řekl britské zpravodajské stanici BBC rumunský biolog Nicolae Craciun z Bukurešťské univerzity.

Tato malá, asi 10centimetrová noční ryba z čeledi okounovitých, která se skrývá pod kameny, má nejistou budoucnost a čelí nesčetným hrozbám. Oficiální odhady počítají s populací přibližně 10-15 kusů, o nichž se předpokládá, že existují pouze na kilometrovém úseku mělké kamenité řeky Vâlsan. To je ve srovnání s přibližně 200 exempláři na počátku 21. století značný pokles.

Drskovec je vlajkovým druhem lokálně endemických (trvale se vyskytujících jen na určitém místě) a zároveň vysoce kriticky ohrožených ryb.

„Původně byl rozšířen na horním toku rumunské řeky Argeș a jejích přítoků Vâlsan a Râul Doamnei. Odlesňování, výstavba přehrady, stavba silnic a těžba štěrků však způsobily, že je dnes znám pouze z 1 km řeky Vâlsan nad vesnicí Bradet a jeho přežití zcela závisí na vypouštění vody z přehrady nad tímto úsekem,” napsal už dříve ve svém odborném článku pro časopis Živa od nakladatelství Academia profesor Petr Ráb z Laboratoře genetiky ryb Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR.

Dvanáct nově odhalených rybiček

Malý tým vědců a ochránců přírody vede v Rumunsku kampaň za záchranu endemických druhů ryb, a to se zaměřením speciálně právě na drskovce vrankovitého. Povzbudilo je nedávné další zaznamenání těchto tvorů v oné řece.

Na konci října totiž biolog Andrei Togor ve spolupráci s rumunským horolezcem a ochráncem přírody Alexem Găvanem tyto ryby monitoroval a napočítal v malé části řeky Vâlsan 12 exemplářů drskovce.

„Bylo to fantastické. Je to jedna z největších odměn, jaké se přírodovědec může v terénu dočkat,” svěřil se Togor podle BBC.

Kvůli přehradě jedna řeka skoro vyschla

Romanichthys je tzv. žijící fosilie, což znamená, že přežila miliony let téměř beze změny, nicméně pouhých šest desetiletí lidské činnosti vážně ovlivnilo její stanoviště a populaci. Před stavbou přehrad v 60. letech přitom měla podle expertů obývat asi 30 kilometrů Vâlsanu a také dva paralelní toky, které zmiňoval i český vědec Ráb: Argeș a Râul Doamnei.

Z poslední uvedené řeky totiž tehdy takřka zmizela voda. „Po dobu jednoho roku bylo koryto téměř suché,” vysvětlil Togor s tím, že „komunistický plán se o tento endemický druh nestaral a právě kvůli lidem je tato ryba teď tak vzácná”.

Záchrana druhu je podle něj závod s časem. Nedávné odhalení 12 drskovců však vyvolalo naděje, že jejich populace je hojnější, než naznačují oficiální odhady.

„Byl tu před 65 miliony lety jako současník dinosaurů. Lidé jej přece nemohou za 50-60 let jen tak zničit - není to správné,” uzavřel.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Související články

Výběr článků