Článek
"Dodá nám informace o plynu, z nějž se vytvořily hvězdy, a o exotických objektech typu pulsarů a kvasarů, což skutečně posouvá hranice našich znalostí fyzikálních zákonů ve vesmíru," řekl jeden z vedoucích projektu Brian Boyle a dodal: "Pátrání po případném mimozemském životě je paralelní činností téměř při všech probíhajících průzkumech."
Teleskop, jehož vybudování v Murchisonské radioastronomické observatoři v pouštní oblasti ve státě Západní Austrálie vyšlo na více než 140 miliónů dolarů (2,676 miliardy korun), dokáže mapovat oblohu podstatně rychleji než stávající dalekohledy.
Pro příklad: se stávajícími rádiovými teleskopy by si nasnímkování galaxie Centaurus A, nejbližší galaxie k Zemi s černou dírou, vyžádalo přibližně 400 snímků, což by zabralo dva roky pozorování a 10 000 hodin počítačového času. ASKAP stejnou práci udělá dvěma snímky během pěti minut pozorování a počítačové času.
To ovšem představuje ohromné množství dat a jedním z problémů při budování teleskopu je odpovídající počítač s potřebným úložištěm dat. Jeho další dlouhodobé fungování bude záviset na navržení a postavení nového superpočítače. Za první den v plném provozu ASKAP shromáždí více dat, než je v současnosti v aktuálním radioastronomickém archivu nebo v knihovně amerického Kongresu, která je zřejmě největší na světě. Za týden poskytne objemově podobné množství dat jaké je dostupné na internetu.
Kapacita se ještě zvětší
Navíc ASKAP je součástí většího projektu, jehož hostiteli jsou také Jihoafrická republika a Nový Zéland. Projekt bude využívat množství antén rozmístěných po odlehlých částech těchto zemí, které budou zachycovat radiové signály z kosmických těles, jež nelze odhalit běžnými optickými dalekohledy. Série teleskopů bude 50krát silnější než současné radiové teleskopy a bude zkoumat exploze hvězd, černé díry, temnou energii a stopy vzniku vesmíru před zhruba 14 miliardami let.
Antény radioteleskopu ASKAP
S dalekohledem ASKAP bude pracovat více než 350 vědců z více než 130 institucí, kteří mají v plánu deset různých vědeckých projektů zaměřených na pozorování vesmíru.
"Jeden z projektů se bude věnovat sčítání všech galaxií do vzdálenosti několika miliard světelných let od nás a umožní nám sestavit nejpřesnější mapu hmoty nacházející se kolem nás... Ukáže také, jak se zformovala Mléčná dráha," řekl Boyle.
"Další projekt bude studovat všechna magnetická pole ve vesmíru a bude zjišťovat, zda magnetismus v kosmu hrál klíčovou roli při tvoření hvězd a galaxií," uvedl dále Boyle.