Hlavní obsah

Nová česká sloučenina by mohla lépe rozložit bojové chemické látky. Například novičok

Praha

Nová látka, tzv. nanokompozit, by mohla oproti používaným komerčně dostupným materiálům několikanásobně účinněji rozložit bojové chemické látky jako novičok, sarin či soman, rovněž insekticidy, tedy přípravky určené k hubení hmyzu. Na vývoji nanokompozitu se podíleli vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR (AV ČR) a Ústavu anorganické chemie AV ČR, dalších českých institucí a z univerzity ve švédské Uppsale.

Foto: Akademie věd ČR

Nanokompozit rozkládá soman.

Článek

Nanokompozity jsou materiály složené ze dvou nebo více složek, z nichž alespoň jedna se v materiálu vyskytuje ve formě částic o velikostech jednotek až desítek nanometrů.

Pro dekontaminaci zasaženého území, ochranu obyvatelstva i životního prostředí je rychlé a účinné odbourávání nebezpečných látek klíčové. Mezinárodní tým vědců konkrétně připravil nanokompozit s vyšší účinností rozkladu bojové látky soman, než mají používané komerčně dostupné materiály.

Putin a Mayová se bavili o otravě Skripala, shodu nenašli

Svět

Soman, zařazený rezolucí OSN mezi zbraně hromadného ničení, patří spolu se sarinem a tabunem mezi nervově paralytické látky třídy organofosfátů, uvedla Akademie věd.

„Nanostrukturní oxid titaničitý dokáže rozkládat škodliviny typu bojových látek díky svým unikátním povrchovým vlastnostem a ještě účinněji za přítomnosti světla. Jeho vlastnosti jsme při výzkumu vylepšili kombinací s nanodiamanty. Ty pomohly zhruba třikrát zvýšit rychlost rozkladu somanu. Výhoda použitých nanodiamantů v nanokompozitu spočívá totiž v jejich vhodné povrchové chemii,“ uvedl Štěpán Stehlík z Fyzikálního ústavu AV ČR.

Nanodiamanty lze upravit

Podle hlavního autora studie Jiřího Henycha z Ústavu anorganické chemie AV ČR jsou nanodiamanty pro tyto účely vhodné. Jsou relativně levné a lze jednoduše upravovat jejich povrchové chemické vlastnosti, a tím i vlastnosti kompozitu.

Dosažené výsledky představují podle vědců slibný základ pro další výzkum nanokompozitů na bázi oxidů kovů a nanodiamantů. Kromě AV ČR se na výzkumu podílely z českých institucí České vysoké učení technické (ČVUT) v Praze, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Vojenský výzkumný ústav v Brně.

Zakázaný sarin byl například před dvěma lety použit při útoku na syrský Chán Šajchún, zabito bylo až 100 lidí. Novičokem byl zase loni otráven bývalý ruský agent Sergej Skripal.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám