Hlavní obsah

Největší houby dosahovaly osmi metrů

Novinky, pst

Nadšení houbaři chlubící se svými nálezy by možná chtěli žít před 350 až 420 milióny let. Právě tehdy podle nové studie dominovaly flóře houby dosahující bezmála osmi metrů, které se tyčily jako sloupy do výšky.

Článek

Již dříve nalezená zkamenělina obrovské nohy nazvané Prototaxites neponechala paleobiologům mnoho informací a vodítek k rozlišení, o jaký typ porostu se vlastně jednalo. Nicméně nová studie podle serveru discoverynews.com dokazuje, že šlo o houbu.

Analýzy izotopů uhlíků ukázaly, že narozdíl od rostlin fosílie nečerpala energii ze slunce a obsažený uhlík dýcháním oxidu uhličitého ze vzduchu. Houba totiž vykazuje větší pestrost izotopů než běžné rostliny, a to byl i případ "velké nohy".

Svou podobou Prototaxites nepřipomínala nic z toho, co můžeme v přírodě najít dnes. Nejblíže měla s trochou nadsázky k telefonní sloupům. Nikde se nenašly stopy, že by se ohromné houby větvily, nebo měly dnes typické klobouky.

"Pouze se v krajině tyčily sloupy různé velikosti," uvedl spoluautor studie profesor Kevin Boyce z University of Chicago. Samotná noha pak zřejmě zajišťovala rozšiřování spór, podobně jako dnešní houby. Čím vyšší sloup, tím dále se mohly spóry a tedy i další generace hub dostat.

Vědci předpokládají, že tyto houby se prosazovaly na území, které se postupně zbavovalo zalednění a neposkytovalo příhodné podmínky pro jinou vegetaci. S tím, jak se však začaly šířit další druhy rostlin a živočichů, obrovské houby postupně vymizely.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám