Hlavní obsah

Těžbu zlata tady nechceme, říkají lidé ve Zlatých Horách a Heřmanovicích

S obrovskou nevolí přijali ve Zlatých Horách na Jesenicku a sousedních Heřmanovicích na Bruntálsku informace státního podniku Diamo, který ve čtvrtek zveřejnil údaje z nového průzkumu, podle kterého ložisko nacházející se v katastru těchto obcí obsahuje skoro 11 tun zlata, což je pětinásobek původních propočtů. Případné obnovení těžby zlata totiž odmítají.

Průzkum ložiska zlata a dalších kovů ve Zlatých HoráchVideo: Diamo, státní podnik

Článek

Současná hodnota naleziště, jak uvedlo Diamo, je téměř 30 miliard korun. Kvůli rentabilitě dobývání nyní připadá v úvahu těžba zhruba poloviny tohoto množství.

V České republice se zlato netěží už přes 30 let. V posledních letech se ale začalo díky rostoucím cenám zlata a prvním výsledkům průzkumu hovořit o možné obnově dobývání tohoto drahého kovu v okolí Zlatých Hor. Zastupitelstvo města ale letos v září přijalo usnesení, v němž takový záměr odmítá.

„Nebudu hovořit za lidi, ale za sebe. Obnovení těžby mi žádný smysl nedává. Městu k rozvoji nijak nepomůže. A ani ekonomický přínos by asi nebyl valný. Je také třeba zdůraznit, že jsme v posledních letech hodně investovali do cestovního ruchu a pro ten by těžba byla problém,“ řekl Novinkám v pátek zlatohorský starosta Milan Rác.

Lidé se bojí o zdejší přírodu

Obyvatelé města byli ještě rezolutnější. „Nechceme, aby se tady znovu těžilo. Nic dobrého nám to nepřinese, jen prach z odkaliště, kterého jsme se zbavili. S tím jsme si zkusili dost. Manžel ve zdejších dolech jako technik pracoval. Vím, o čem mluvím. Spousta lidí i horníků tady zemřela na rakovinu,“ přidala svůj názor Libuše Vágnerová.

Vojtěch Ivan má také obavy z poškození životního prostředí. „Těžba ne! Mám nějaké zkušenosti, jako mladý kluk jsem v dolech dělal. Vím, že je to chemický provoz. Máme tady ale speleoterapii, zdejší příroda je významným zdrojem pitné vody. To nejde dohromady,“ řekl Novinkám s poukazem na to, že po zrušení těžby trvalo 30 let, než se obnovila příroda. „Tehdy byl potok, který v nalezišti je, mrtvý. Rodiče nás z něj dokonce vyháněli, neboť nikdo nevěděl, co tam všechno plave. Dnes už v něm znovu žijí ryby a další živočichové. Nechceme o to přijít. Bylo by špatné zahodit, co jsme budovali tolik roků,“ pověděl.

„Rozhodně netěžit. Nevyplatí se to nikomu. Víme, co to představovala ještě za socialismu. Jaký bordel tady byl. Podívejte se, jak je náš potok nyní krásný. Kdysi býval červený. Hrůza! Teď je to výrazně lepší,“ míní i Tomáš Vacula. Stejně hovořil i Stanislav Uher, jenž rovněž v tamních dolech pracoval. „Nechci těžbu. Ta tady byla dlouho a všichni vědí, jak to v okolí vypadalo. Katastrofa! Jen ne zase odkaliště. Všechno se tu zlepšilo, příroda,“ zdůraznil.

Foto: Petr Marek

Na vjezdu do Zlatých Hor město umístilo billboard, na němž těžbu zlata odmítá.

Jediný, kdo měl opačný názor, byl kuchař z jedné místní restaurace Stanislav Žídek. „Jsem pro těžbu. Kvůli práci. Přinese nová pracovní místa, větší tržby našemu lokálu a mně a mým kolegům i větší peníze,“ prohlásil.

Výběr článků

Načítám