Článek
„To já nevím, že by to pan prezident chtěl veřejně, abych to vysvětloval. Já jsem řekl, že to vyřeším v souladu s našimi zákony a se zákony Evropské unie,“ řekl Babiš v rozhovoru pro Deník.cz.
„Ale určitě tahle věc nemá nic společného s mou nominací na premiéra, protože… Samozřejmě, to není… Já chápu, že teď je atmosféra, někteří dokonce píšou různé články, ale není to tak. Je potřeba si přečíst Ústavu,“ dodal.
Zádrhel v zákoně
Zákon uvádí, že člen vlády musí svůj střet zájmů vyřešit do 30 dnů od jmenování. Z hnutí ANO se ozývá, že Babiš se chystá situaci vyřešit právě v této době, nikoliv před samotným vstupem do vlády. Mluvčí ANO Martin Vodička Novinkám na otázku, zda svůj postup Babiš zveřejní ještě před jmenováním, neodpověděl.
Podle Babiše samotný konflikt zájmů není zákonnou překážkou pro to, aby ho Pavel jmenoval premiérem. „Žádný takový zákon nemáme. Ale já jsem slíbil panu prezidentovi, že mu to ukážu a že mu to předložím,“ dodal Babiš.
Ještě na konci října přitom šéf ANO podle tiskové zprávy Hradu neměl s veřejnou prezentací postupu žádný problém. „Andrej Babiš ujistil prezidenta, že otázku řešení střetu zájmů představí veřejně před svým případným jmenováním předsedou vlády,“ informoval Hrad.
Dosud Babiš nastínil možná řešení jen na uzavřeném jednání s prezidentem. „Možností je několik, některé mi i ukázal. Zatím je nebudu komentovat, dokud to nebude aktuální,“ řekl po jednání Pavel.
Další schůzku chystá prezident s Babišem příští týden ve středu. Jednat by spolu oba politici měli i o programovém prohlášení koalice ANO, SPD a Motoristů.
Bývalý poradce hlavy státu a ústavní právník Jan Kysela se domnívá, že Pavlova žádost, aby Babiš svůj střet zájmů vysvětlil veřejnosti ještě předtím, než usedne do vlády, je legitimní.
„Prezident totiž musí dbát na to, aby byly dodrženy právní podmínky. Neměl by vědomě přispívat k tomu, aby vznikl protiprávní stav,“ řekl Novinkám Kysela. „Protože pokud by se nestihlo vyřešit střet zájmů do 30 dnů od jmenování a vznikl by protiprávní stav, tak to může mít důsledky pro Českou republiku,“ dodal Kysela. Unie by například mohla i pozastavit Česku vyplácení evropských dotací.
