Hlavní obsah
Nápis na zvířecím žebru byl vyrytý ve starogermánských runách. Ve výřezu vpravo je vedoucí mezinárodního výzkumného týmu Jiří Macháček. Foto: Masarykova univerzita

Nejstarším písmem na Moravě nebyla hlaholice, ale starogermánské runy

Nejstarším písmem starých Slovanů není hlaholice, kterou vytvořili na Velké Moravě svatí Cyril a Metoděj, ale starogermánské runy. Potvrdil to unikátní nález v lokalitě Lány u Břeclavi. Archeologové tam našli žebro z tura, který žil zhruba v období 600 našeho letopočtu, s vyrytým nápisem. Jeho analýzou vědci ze čtyř zemí zjistili, že dlouho před příchodem věrozvěstů někdo na kost vytvořil runový nápis v tzv. starším futharku.

Nápis na zvířecím žebru byl vyrytý ve starogermánských runách. Ve výřezu vpravo je vedoucí mezinárodního výzkumného týmu Jiří Macháček. Foto: Masarykova univerzita
Nejstarším písmem na Moravě nebyla hlaholice, ale starogermánské runy

Starogermánské runy jsou známy ze slavné filmové trilogie Pán prstenů. Veřejnost se s nimi může setkat ve filmech a počítačových hrách z oblasti fantasy.

Vyryté znaky na kosti určil specialista na starogermánské jazyky Robert Nedoma z vídeňské univerzity. Nápisy v runách jsou obvykle spojovány s mytologií. Kost z Břeclavska byla ale překvapivě učební pomůckou.

Záznam na žebru z tura

Styl starší futhark používalo germánsky mluvící obyvatelstvo střední Evropy od druhého do sedmého století našeho letopočtu. Abeceda staršího futharku byla tvořena 24 znaky, z nichž posledních sedm bylo vyryto právě na zlomeném žebru nalezeném na Břeclavsku.

Popsaná kost byla nalezena v roce 2017, podrobně ji zkoumal tým složený z vědců z ČR, Rakouska, Švýcarska a Austrálie.

Foto: Masarykova univerzita

Je pravděpodobné, že původně byla na kosti celá runová abeceda. Nejednalo se tedy o konkrétní sdělení, ale spíše o učební pomůcku, o čemž svědčí i některé chyby v zápisu. V současné době znají vědci z celé Evropy jen 17 nálezů kompletních či částečně dochovaných řad staršího futharku. Kost našli archeologové při výzkumech v roce 2017.

„Podrobně ji prozkoumal mezinárodní tým složený z vědců z Česka, Rakouska, Švýcarska a Austrálie a zjistil, že se jedná o nejstarší nápis nalezený u Slovanů, což je nebývalý úspěch nejenom v rámci výzkumů v České republice, ale v celé Evropě,“ řekl Právu vedoucí Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Jiří Macháček, který zároveň stál v čele mezinárodního vědeckého týmu zkoumajícího unikátní objev.

Nejstarší písmo Slovanů bylo germánské

K analýze kosti byly použity nejnovější genetické a radiokarbonové metody a stáří nápisu potvrdila také traseologická metoda a elektronová skenovací mikroskopie.

„Z těchto citlivých analýz vyplývá, že kost pochází z tura domácího,“ poznamenala Zuzana Hofmanová, členka týmu z University of Fribourg ve Švýcarsku, která se specializuje na analýzu archaické DNA.

K analýze kosti byly použity nejnovější genetické a radiokarbonové metody, stáří nápisu potvrdila také traseologická metoda a elektronová skenovací mikroskopie.

Foto: Masarykova univerzita

Až dosud se za nejstarší písmo Slovanů považovala hlaholice. Přelomový objev archeologů Masarykovy univerzity ukazuje, že Slované již před zavedením hlaholice přišli do kontaktu s runami, které mohli používat například k počítání nebo k věštění.

Nález zároveň zpochybňuje vyhraněnou kulturní odlišnost mezi germánskou a slovanskou částí Evropy. „To, že jde o nejstarší doklad písma u Slovanů, je samozřejmě zajímavé pro přibližně 300 milionů lidí, kteří mluví některým ze slovanských jazyků,“ dodal Macháček.

Naleziště v lokalitě Lány u Břeclavi

Foto: Masarykova univerzita

O nálezu publikovali archeologové článek v jednom z nejvýznamnějších světových archeologických časopisů Journal of Archaeological Science. Po skončení výzkumů, které na zmíněné lokalitě stále probíhají v rámci projektu EXPRO financovaného Grantovou agenturou ČR, budou runy z Lánů vystaveny pro veřejnost v prostorách Masarykovy univerzity.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků