Článek
Záchranný výzkum zaměřili vědci do míst, kde vyroste nová budova muzea Velké Moravy. Celou plochu už zkoumali archeologové v letech 1949 a 1950.
„Proto panovalo přesvědčení, že by se na nich již neměly objevit nálezy archeologické povahy, zejména pak hroby z období Velké Moravy, tedy z devátého století,“ uvedla Barbora Javorová z Moravského zemského muzea Brno.
Žumpa vydává svědectví o životě ve středověku
I z toho důvodu došlo při prvotních výkopech a následné skrývce zeminy k narušení kosterních pozůstatků.
Honosné šperky
Archeologové neskrývali překvapení. V průběhu záchranného výzkumu se jim podařilo odkrýt a prozkoumat sedm více čí méně zachovalých hrobů. V nich se nacházely převážně kosterní pozůstatky dětí a mladších jedinců ženského pohlaví. To souvisí i s předměty, které byly vyskládány kolem koster.
Pohřbená dívka náležela do rodiny významného velkomoravského velmože.
„Šlo hlavně o stříbrné, často pozlacené hrozníčkové a bubínkové náušnice ze skupiny honosných šperků veligradského typu, zdobené metodou granulace a filigránu,“ přiblížil archeolog Luděk Galuška.
V jednom z hrobů archeologové našli devět těchto náušnic. „To znamená, že s nimi pohřbená dívka náležela do rodiny významného velkomoravského velmože, žijícího ve druhé polovině devátého století na území dnešního Starého Města, tehdejšího Veligradu,“ podotkl Galuška.
V hrobech archeologové objevili řadu šperků, především náušnic veligradského typu.
Celkový počet okrasných předmětů ve všech hrobech dosáhl 23 kusů. „Dohromady s dalšími předměty, jimiž byly gombíky, prsten a nůž, jsme získali bezmála třicet nálezů,“ spočítal archeolog, podle kterého se tak stal výzkum velmi efektivním.
„Srovnatelně vybavené hroby byly naposled ve Starém Městě objeveny na sklonku padesátých let dvacátého století, takže současné objevy lze považovat za unikátní,“ dodal vedoucí výzkumu Galuška.
V iráckém „hrobu s květinami” našli další kostru neandertálce
Záchranný archeologický výzkum vedli odborníci z Centra slovanské archeologie a Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea za pomoci kolegů ze Slováckého muzea ve dvou etapách.
To, že hroby nebyly objeveny už na přelomu 40. a 50. let minulého století, si vysvětlují tím, že ležely v místech rozhraní dvou výzkumných sezón. „Mezi nimi zůstala neprozkoumaná plocha. Dalším důvodem mohl být fakt, že výplň jejich hrobových jam byla shodná s okolním podložím, takže splývaly,“ podotkl Galuška.
Kosterní pozůstatky budou v nejbližší době ošetřeny a uloženy v Ústavu Anthropos, šperky a další nálezy se po konzervaci ve Slováckém muzeu stanou součástí sbírky Centra slovanské archeologie Moravského zemského muzea.
