Článek
Laboratoř podle ČVUT pomůže např. se vzděláváním budoucích technologů a designerů připravujících polovodiče, včetně mikročipů.
Vynalezl mikročip a stál u zrodu Intelu. Robert Noyce byl jedním z otců počítačového světa
„Laboratoř je integrovaná do výzkumné infrastruktury společně s Akademií věd ČR a dalšími pracovišti na FEL tak, aby se studenti mohli seznámit s nejnovějšími technologiemi a byli konkurenceschopní na trhu práce,“ prohlásil Pavel Hazdra, který na fakultě vede katedru mikroelektroniky.
Nová elektronika na bázi diamantu
Podle Hazdry laboratoř cílí na tři oblasti základního výzkumu. V prvním případě jde o výzkum nové elektroniky na bázi diamantu. „Diamant je perspektivní materiál zejména pro výkonovou elektroniku, umožňuje součástkám pracovat při 300 až 500 stupních Celsia,“ vysvětlil.
Vesmír může být naše moře, věří český průmysl
Dalším předmětem výzkumů je nanoelektronika. „To znamená ovládání toků elektronů na úrovni atomů a atomových vrstev. Třetí oblast jsou senzory a tištěná elektronika,“ dodal.
Pavel Hazdra
Podle Jana Vovse, který novou laboratoř vede, je vybavena špičkovými technologiemi pro hluboké leptání reaktivní plazmou, bezmaskovou optickou litografii a depozici atomárních vrstev.
K depozici uvedl, že účelem je vytvářet velmi tenké vrstvy, které oddělují elektrodu od vodivého kanálu tranzistorů.
Zapojení studentů
Na všech projektech, které se v laboratoři rozběhly už v loňském roce během jejího testovacího provozu, se podílejí zejména doktorandi, ale také studenti bakalářského a magisterského studia.
Jan Voves
„Laboratoř aktuálně využívá pět studentů doktorského studia, několik postdoktorandů a čtyři výzkumní a pedagogičtí pracovníci,“ sdělil Voves, který je i docentem Katedry mikroelektroniky FEL ČVUT.
Raketa Falcon 9 odstartovala, na orbitu vynesla i českou družici s přístroji
Jednou ze studentek, která v NANOLABu realizuje svůj projekt, je i Karolína Veselá. V rámci své bakalářské práce se podílela na zprovoznění technologie depozice tenkých vrstev.
„Zařízení pro depozici atomárních vrstev (ALD – Atomic Layer Deposition) dokáže díky postupným chemickým reakcím v reaktoru nechat narůst na vzorek novou vrstvu materiálu, a to dokonce v řádu jednotlivých molekul. Několik testovacích růstů tenkých oxidových vrstev proběhlo úspěšně,“ popsala studentka 1. ročníku magisterského studia programu Elektronika a komunikace.
Na snímku z laboratoře je i studentka Karolína Veselá, která zde realizuje svůj projekt.
Současná laboratoř byla podle zástupců fakulty financována převážně z evropských peněz skrze projekty Výzkumné infrastruktury pro doktorské studijní programy na FEL ČVUT a Centra pokročilých aplikovaných přírodních věd pro rozvoj doktorského studia (CAAS).
Optický mikroskop v laboratoři
Profesor Hazdra doplnil, že pět až deset procent nákladů šlo z prostředků fakulty. Peníze šly i z národních zdrojů přes MŠMT.
