Článek
„iCub je vlastně čtyřleté robotické dítě – má přesně takové proporce a má i smysly,“ popisuje vedoucí skupiny humanoidní robotiky Matěj Hoffmann. Oči nahrazují robotovi dvě kamery umožňující stereo vidění a místo uší má mikrofony.
„Vidí a slyší jako my. Co je na něm ale unikátní, že má i hmat. Celé jeho tělo je pokryto senzitivní, citlivou kůží. Když se ho dotknu, on ten dotek přesně cítí,“ ukazuje Hoffmann.
Pod modrou kůží robota se nachází až 4000 senzorů, díky kterým má robot hmat.
Hmat a dobré prostorové rozlišení má robot díky 4000 senzorům, které podobně jako například obrazovka chytrého telefonu reagují na dotek. Schované jsou pod modrou robotickou kůží na hrudi a končetinách iCuba. „Hmat je pro roboty úplně nový smysl, který se teprve musí naučit využívat,“ vysvětluje vědec.
Učit se jako dítě
Na prvním iCubovi v Česku chtějí vědci zkoumat koordinaci hmatu a zraku a zjistit, jak se tyto smysly vyvíjí u člověka. Pomoci má pochopit třeba to, jak se mozek malých dětí učí koordinovat a osvojovat pohyb a propojovat jednotlivé smysly. „Používáme roboty tak, aby se učili, jako se učí děti. A v tom je tento robot unikátní,“ popisuje vedoucí skupiny Hoffmann.
Obrovský úspěch. Studentský tým z ČVUT vyhrál s konverzačním botem soutěž Amazonu
Vědecký tým tak spolupracuje i s vývojovými psychology a neurovědci a pomocí robota pomáhá ověřovat jejich hypotézy. Společně proto iCubovi vytvořili i umělou neuronovou síť, která napodobuje fungování lidského mozku.
Ačkoliv robot připomíná čtyřleté dítě, podle vědců odpovídají jeho mentální schopnosti spíše prvnímu roku života. Robot však už nyní umí například cvičit jógu nebo chytat červený míček. Tým z ČVUT aktuálně pracuje na tom, aby iCub dokázal rozeznat člověka a zahrát si s ním třeba i stolní hry.
Vědci zkoumají u robota koordinaci zraku a hmatu pomocí hry s míčkem.
„I děti si hrají a mají takovou vlastní motivaci se zlepšovat. Stále něco zkouší, dokud jim to nejde lépe. To se snažíme s robotem napodobit. Zlepšuje si tím repertoár toho, co dokáže. Dokáže lépe předvídat, co se stane, pak už si ty věci sám zkouší,“ popisuje princip Hoffmann.
Univerzální pomocník do domácnosti?
Možnost zkoumat vývoj dětí však není pro vědce jediným přínosem. Schopnost robota vnímat prostor a celý povrch svého těla by totiž podle Matěje Hoffmanna mohla pomoct i při vývoji dalších užitečných technologií. „Například robot, který se sám zkalibruje tím, že se ohmatá a sám sebe pozoruje. Nikdo nemusí přijít a měřit ho,“ uvádí vědec.
Salto na závěr parkourové tratě, roboti udivují svou šikovností
První český iCub byl vyroben v Italském technologickém institutu v Janově a dostal sériové číslo 47. Ostatních 46 robotů iCub je rozmístěno po různých vědeckých týmech z celého světa, kteří se soustředí na vývojovou robotiku. Někteří jej učí chodit, jiní osvojovat si řeč. Čeští výzkumníci z ČVUT se primárně zaměřují právě na jeho hmatové schopnosti.
iCUB měří něco přes metr, vědci ho naučili cvičit jógu.
Právě díky nim by totiž iCub mohl podle Hoffmanna sloužit v budoucnu i jako univerzální pomocník do domácnosti. Zatímco průmysloví roboti musí zůstávat za plotem, aby nepřišli do kontaktu s lidmi, kterým by kvůli své necitlivosti mohli ublížit, iCub nebezpečí nepředstavuje, protože díky prostorové orientaci dokáže včas reagovat na okolní prostředí a dotek, například se zastavit nebo vyhnout.
Zásah z ptačí perspektivy. Podívejte se, jak první autonomní dron hasí požár
„Ani naše prostředí mu nebude třeba uzpůsobovat. Zvládne práh, zvládne schod. Je podobně velký jako my, takže dosáhne na stůl, může něco podat,“ vysvětluje Matěj Hoffmann.
„Jeho další výhoda se týká komunikace. Jsme zvyklí komunikovat s lidmi a on je humanoidní robot. Je nám podobný, dělá podobná gesta, a tak se nám s ním lépe komunikuje,“ popisuje budoucnost humanoidní robotiky v domácnostech vědec.
