Hlavní obsah
Vědci odebírají během výzkumu vzorky z tisíců klíšťat. Foto: Pavlína Jáchimová, AV ČR

Mladí čeští vědci udělali průlom ve výzkumu boreliózy

Mladí parazitologové z českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR udělali průlom ve výzkumu lymské boreliózy. Po třiceti letech vyvrátili celosvětové dogma ohledně přenosu borelií, bakterií způsobujících lymskou boreliózu, z klíšťat na člověka i další hostitele. Objev má pomoci vytyčit další cíle pro vývoj potenciálních vakcín a léčebných strategií, zabraňujících přenosu závažné nemoci.

Vědci odebírají během výzkumu vzorky z tisíců klíšťat. Foto: Pavlína Jáchimová, AV ČR
Mladí čeští vědci udělali průlom ve výzkumu boreliózy

„Více než tři desítky let byl uznávaný americký model, že borelie žijí v klíštěcím střevě – a ve chvíli, kdy klíště začne sát, borelie přejdou ze střev do slinných žláz a odtud pak se slinami do hostitele. My jsme ale zjistili, že je to úplně jinak,“ uvedl Radek Šíma, jeden z hlavních autorů objevu.

Necílit na sliny klíštěte

Šíma dále upozornil, že většina vědců při vývoji vakcíny proti lymské borelióze dosud cílí na molekuly ze slinných žláz a na cestu přenosu přes sliny. To je podle něj ale slepá ulička.

„Myslíme si, že borelie jdou ze střeva přes jícen rovnou do hostitele, a sliny klíštěte pro borelie nejsou důležité. Proto musíme cílit na střevo klíštěte, nikoliv na sliny,“ vysvětlil.

Pokusná klíšťata v laboratorním chovu

Foto: Pavlína Jáchimová, AV ČR

Slova mladého výzkumníka potvrdil ředitel Biologického centra AV ČR Libor Grubhoffer, který se celý profesní život věnuje studiu klíšťat.

„Celá desetiletí jsme nemohli borelie ve slinných žlázách klíštěte najít a hledali jsme pro to různá vysvětlení. Naši mladí kolegové se nebáli zpochybnit autority a podali přesvědčivé důkazy o tom, že k přenosu borelií nedochází přes sliny. Je to bezesporu významný objev,“ poznamenal.

Každá borelie převlékne kabát

Borelie jsou bakterie spirálovitého tvaru s bičíky na obou koncích, které se umějí přizpůsobit životu v různých hostitelích.

Hlavní „zásobárna“ borelií se nachází v ptácích a hlodavcích, odtud přecházejí do klíštěte a z něj zase zpět do ptáků, hlodavců, ale i dalších savců – včetně člověka.

Snímek borelií v temném poli mikroskopu

Foto: archiv BC AV ČR

V každém hostiteli borelie mění svůj povrch, doslova „převléká svůj kabát“, a to tak, aby ji nerozpoznal imunitní systém. Což je také důvod, proč odborníci nemohou zacílit protilátku proti bakterii. Toto převlékání borelii trvá nejméně 24 hodin.

Borelie přecházejí hned, první den se člověk nenakazí

Českobudějovičtí vědci zároveň vyvrátili hypotézu, že borelie v prvních 24 hodinách nepřecházejí do hostitele.

„Borelie přecházejí hned, ale během prvního dne ještě nejsou pro hostitele infekční,“ upřesnil Šíma.

Když totiž klíště začne sát krev, borelie dostanou signál, aby přeměnily své povrchové antigeny, tedy „převlékly kabát“. První borelie, které se dostanou do nového hostitele, však ještě nemají správný „kabát“, proto je imunitní systém odhalí a zničí. Lidé se tak lymskou boreliózou během prvního dne od přisátí klíštěte nenakazí.

Pokusná klíšťata v laboratorním chovu

Foto: Pavlína Jáchimová, AV ČR

Výzkum, který podle Akademie věd vyžaduje náročné, několik měsíců trvající vakcinační pokusy a odběry stovek tkání na analýzu infekce, bude pokračovat finálním prokázáním přenosu borelií přes střevo klíšťěte a vyhledáním střevních molekul, které umožňují přežívání a množení bakterií.

Badatelé mají hledat látky, které by potlačovaly borelie přímo ve střevě klíštěte, případně aby znemožňovaly boreliím přeměnit svůj povrch.

Může se vám hodit na Firmy.cz:
yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků