Hlavní obsah
Wrangelův ostrov Foto: Profimedia.cz

Scéna, kdy se udiveným školou povinným chlapcům ukáže na břehu pomalu plynoucí řeky obrovský mamut, patří k nejpůsobivějším pasážím dnes už kultovního filmu Karla Zemana Cesta do pravěku z roku 1955. Velcí chobotnatci ale dodnes zajímají nejen filmaře.

Wrangelův ostrov Foto: Profimedia.cz
Mamuti vyhynuli na odlehlém ostrově

Během poslední doby ledové, tedy před sto tisíci až patnácti tisíci lety, se srstnatí příbuzní dnešních slonů vyskytovali na ohromném území severní polokoule od Španělska po Aljašku. V důsledku zvyšování teploty prostředí, k němuž začalo docházet asi před 15 tisíci lety, se jejich areál rozšíření začal postupně zmenšovat.

Tým finských, německých a ruských badatelů zkoumal složení izotopů uhlíku, dusíku, síry a stroncia z početného vzorku mamutích kostí a zubů ze severní Sibiře, Aljašky, povodí Yukonu a Wrangelova ostrova u severovýchodního pobřeží Sibiře starých čtyři až čtyřicet tisíc let. Vědci chtěli zjistit, zda se v závislosti na prostředí měnila potrava mamutů. Jako izotopy označujeme atomy téhož prvku, které se od sebe liší pouze počtem neutronů. Zajímavé výsledky zmiňovaného výzkumu publikoval časopis Quaternary Science Reviews.

Zvyšující se mořská hladina odřízla budoucí Wrangelův ostrov od pevniny: přesto na něm oblíbená pravěká zvířata přežila o sedm tisíc let déle než na kontinentě. Potvrdilo se, že se složení mamutího kolagenu mamutů z ostrova nezměnilo ani poté, co se začal oteplovat, a zůstalo stejné až do doby, kdy zmiňovaní velcí savci z ostrova vymizeli nadobro.

Naproti tomu v případě mamutů z ukrajinských a ruských plání a Aljašky, kde definitivně vyhynuli před 15 000, resp. 5 600 lety, naznačují izotopy, že se prostředí výrazně změnilo krátce předtím, než vymřeli.

Wrangelův ostrov, mamutí zub

Foto: Profimedia.cz

„Zatímco sibiřští mamuti museli za tvrdých zim sahat do tukových zásob, v případě zvířat z Wrangelova ostrova tomu tak díky mírnějšímu klimatu nebylo,“ vysvětluje Laura Arppeová z Helsinské univerzity, která řešitelský tým řídila. Ostrov, v současnosti proslulý tím, že se na něj uchyluje řada ledních medvědic porodit mláďata, se tak stal vůbec posledním místem výskytu mamutů na naší planetě.

Ani teplejší podnebí nepomohlo

Proč nakonec mamuti vyhynuli i na Wrangelově ostrově, kde je nesužoval tak krutý zimní mráz? Je zřejmé, že bratranci slonů zmizeli z posledního útočiště v poměrně krátké době.

Můžeme si představit, že extrémní počasí, kupř. když zemský povrch rychle pokryje tenká vrstva ledu, nedovolilo mamutům dostat se včas k potravě. Navíc izolace ostrova zvyšovala genetickou příbuznost jedinců se všemi jejími negativními důsledky. K tomu připočtěme, že se z podloží do vody, kterou zvířata pila, uvolňovaly v nemalém množství síra a stroncium. Vyloučit nemůžeme ani vliv lovců, již postupně osídlili i odlehlý Wrangelův ostrov.

„Ostatně i v jiných částech severní polokoule se po mamutech zcela slehla zem právě v důsledku kombinace výrazných změn podnebí a nadměrného lovu člověkem,“ připomíná spoluautor studie Hervé Bocherens z Tübingenské univerzity.

Stěhování repliky mamutí kostry.

Foto: Michaela Jerhotová, Právo

Může se hodit:
Termíny jarních prázdnin v roce 2020 ve všech regionech ČR: Jarní prázdniny 2020
Šest prodloužených víkendů: Jak vychází svátky v roce 2020
yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků