Hlavní obsah
Archeologové provádějí výkopové práce na peruánském nalezišti Wilamaya Patjxa. Zde našli i hrob dospívající ženy s loveckými nástroji, která zemřela před 9000 lety. Foto: AFP PHOTO / UC Davis / Randall Haas, Profimedia.cz

Lovily zvěř i ženy? S pravěkými genderovými stereotypy to asi nebylo tak horké

Objev hrobu pravěké lovkyně spolu s dalšími nálezy v lokalitě Wilamaya Patjxa v peruánských Andách potvrzuje, že to s genderovým rozdělením v pravěku nebylo tak žhavé, jak jsme si mysleli. Američtí vědci totiž v oblasti odkryli hrob 17-19leté ženy-bojovnice, která zemřela před 9000 lety. Objev, který navíc nebyl ojedinělý, podle archeologů pomáhá vyvrátit „neprůstřelnou” hypotézu o mužích-lovcích a ženách-sběračkách.

Archeologové provádějí výkopové práce na peruánském nalezišti Wilamaya Patjxa. Zde našli i hrob dospívající ženy s loveckými nástroji, která zemřela před 9000 lety. Foto: AFP PHOTO / UC Davis / Randall Haas, Profimedia.cz
Lovily zvěř i ženy? S pravěkými genderovými stereotypy to asi nebylo tak horké

Jde navíc o nejranější známý hrob nějakého lovce z amerického subkontinentu, uvádí se ve studii zveřejněné v odborném časopise Science Advances. Toto konkrétní pohřební místo bylo odhaleno předloni.

Pozůstatky mladé ženy byly ve vysokohorském archeologickém nalezišti nalezeny s různými nástroji v jejím hrobě - včetně kamenných hrotů pro lov velkých zvířat, nožů a věcí sloužících pro vykuchání zvěře.

Jak připomíná server The Daily Mail, lidé v té době mohli lovit například vikuňu, což je divoký druh lamy stále žijící ve vysokých Andách jižního Peru a Bolívie a v severních částech Argentiny a Chile.

Lama vikuňa

Foto: Profimedia.cz

Dlouho se předpokládalo, že ve společenstvech raných lidských lovců a sběračů byli těmi prvními výhradně muži, zatímco ženy se obvykle ujímaly hlavně druhého úkolu. Nález však - spolu s analýzou praktik dávného pohřbu v širším smyslu - „převrací dlouhodobou hypotézu lovce-muže”, uvedli američtí vědci.

„Věříme, že tato zjištění jsou obzvláště aktuální ve světle současných rozhovorů o genderově posuzovaných pracovních postupech a nerovnosti,” konstatoval autor výzkumu, antropolog Randy Haas z Kalifornské univerzity v Davisu.

Podle něj se ukazuje, že dělba práce byla v dávných dobách zřejmě spravedlivější, než bychom „přirozeně” očekávali.

Dívka rozhodně nebyla vegetariánkou

Vědci poznamenali, že předměty, které doprovázejí lidi v jejich hrobech, mají tendenci být také těmi, které v životě využívali. Tým zjistil, že pozůstatky lovce patřily s největší pravděpodobností ženě na základě struktury kostí - závěr byl později ověřen analýzou proteinů nalezených ve vzorcích zubů.

Analýza ženských kostí také našla důkazy o spotřebě masa, což podle vědců podporuje závěr, že byla lovkyně. Našli také pohřebiště jiného lovce - šlo o ostatky muže, který zemřel asi ve věku 25 až 30 let.

„Naše zjištění mě donutila přehodnotit nejzákladnější organizační strukturu starověkých skupin lovců a sběračů,” prohlásil profesor Haas. „Historicky a současně jsme to přitom vždy vnímali tak, že lovci jsou muži a sběrači jsou ženy.”

Nejméně třetina lovců ženy?

Paleontologové a další odborníci proto v posledních měsících zkoumali pohřby konané na územích dnešní Severní a Jižní Ameriky v období předělu starších čtvrtohor (pleistocén) a mladších čtvrtohor (holocénu) zhruba před 9-12 tisíci roky.

Vědci bádají na pravěkém nalezišti v Peru.

Foto: AFP PHOTO / UC Davis / Randall Haas, Profimedia.cz

V rámci těchto svých vykopávek napočítali 429 osob, které byly uloženy k odpočinku na 107 různých místech. Z těchto lidí bylo 27 pohřbeno spolu s nástroji na lov velké divoké zvěře - z toho bylo 11 žen a 15 mužů.

Statistická analýza záznamů dávných loveckých shromáždění dospěla podle Haase k závěru, že 30 až 50 procent lovců v těchto tlupách tvořily ženy. Tudíž opravdu jen „neseděly doma”.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků