Hlavní obsah
Solná pánev Makgadikgadi v Botswaně Foto: Profimedia.cz

Rozsáhlá území na jih od africké řeky Zambezi se stala kolébkou dnešního lidstva, které setrvalo v této oblasti nejméně 70 tisíc let. V rozsáhlém regionu na severu Botswany se první lidé dnešního typu objevili někdy před 200 tisíci lety. Podle vědců pobývali v úrodné krajině okolo obrovského jezera Makgadikgadi, jež bylo dvakrát větší než dnešní Viktoriino jezero, největší vodní plocha v Africe.

Solná pánev Makgadikgadi v Botswaně Foto: Profimedia.cz
Kolébka lidstva leží v Botswaně

Tato oblast severně od dnešní pouště Kalahari byla pro první lidi domovem a zdrojem obživy po desítky tisíc let. Podle deníku The Independent to tvrdí studie v časopise Nature.

„Už nějakou dobu je jasné, že anatomicky novodobí lidé se objevili v Africe zhruba před 200 tisíci lety. Dlouho se ale debatovalo o tom, kde přesně se objevili a jak se šířili,“ řekla profesorka Vanessa Hayesová z univerzity v australském Sydney, vedoucí studie.

Ona a její tým se k určení „kolébky lidstva“ dostali přes krevní vzorky získané od obyvatel Namibie a Jihoafrické republiky. Zkoumali mitochondriální DNA, která se dědí po mateřské linii a jejíž sekvence se nemění po celé generace. Zaměřili se na rodovou linii L0, spojovanou s nejstarší lidskou populací. Sledovali však i další vedlejší linie z různých míst v Africe.

První migrační koridory bujely zelení

Poznatky získané z genetické analýzy pak propojili s jazykovými a zeměpisnými údaji i s klimatickými modely. Tak jim jako místo zrodu lidstva vyšla dnešní z velké části pouštní oblast Makgadikgadi-Okavango.

Počítačové simulace ukázaly, že „kolísání zemské osy“ v dějinách vedlo k „periodickým posunům v množství dešťů“. Tyto změny klimatu otevřely v okolí jezera „zelené, vegetací porostlé koridory“.

„První z nich vedl před 130 tisíci lety na severovýchod, druhý před 110 tisíci lety na jihozápad, což našim nejstarším předkům umožnilo poprvé migrovat z jejich domoviny,“ řekl profesor Axel Timmermann, klimatolog z jihokorejské Pusanské univerzity. Toto datování je podle Hayesové ve shodě s vysokou genetickou různorodostí moderních lidí.

Z jezera Makgadikgadi zbyly v podstatě jen solné pánve, jak ukazuje i tento satelitní snímek.

Foto: Samantha Cristoforetti/ES/SIPA/1504221629, Profimedia.cz

Výzkumníci soudí, že úspěšnější byla migrační vlna procházející jihozápadním koridorem, která se dostala až k moři, na pobřeží, kde bylo možné najít vydatné zdroje obživy. Ostatně s putováním podél mořského pobřeží jsou spojovány jak migrační přesuny předků člověka, tak první vlny šíření lidstva po světě. Ti, kteří zůstali u jezera, se museli časem přizpůsobit vysychání celé oblasti.

Pochybovači nemlčí

Výzkum vyvolal i řadu kritik. Podle časopisu Der Spiegel soudí paleoantropolog Chris Stringer z Londýnského muzea přírodní historie, že je velmi problematické určovat pomocí genetické analýzy místo vzniku lidstva na tak velkém a složitém kontinentu, jako je Afrika. Stringer připomněl, že tým Hayesové pracoval jen se zlomkem genetického dědictví lidstva.

Americké genetičce Sarah Tishkoffové z Pensylvánské univerzity se zase nelíbilo, že výzkumníci zkoumali jen genetické vzorky dnešních lidí, jejichž výpovědní hodnota mohla být silně ovlivněna množstvím dávných přesunů obyvatelstva.

Pravěké jezero

Jezero Makgadikgadi leželo v dnešní Botswaně, přesahovalo i na nynější území Zimbabwe a Zambie.

Jeho hladina kolísala, takže bylo nalezeno pět různých linií jeho pobřeží.

Dosahovalo rozlohy až 175 tisíc kilometrů čtverečních.

Vyschlo na vrcholu poslední doby ledové, před asi osmnácti tisíci lety.

Už před 4000 let z něj zbývaly jen dnešní solné pánve Makgadikgadi a delta Okavanga.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků