Hlavní obsah

Ke španělskému pobřeží se po desetiletích vrátili plejtváci obrovští

Plejtváci obrovští, nejtěžší žijící živočichové na Zemi, se po více než 40 letech vracejí na španělské pobřeží Atlantiku. Někteří odborníci se však obávají, že zpět do oblastí, kde byli loveni téměř až do stadia vyhynutí, vede tyto mořské savce klimatická krize. Upozornil na to britský list The Guardian.

BEZ KOMENTÁŘE: Záběry plejtváka obrovského u galicijského pobřeží v roce 2018Video: thebdri

 
Článek

Prvního z daných kytovců spatřil v roce 2017 u pobřeží Galicie na severozápadě Španělska tamní mořský biolog Bruno Díaz. Další byl spatřen v roce 2018, jiný kus v následujícím roce, přičemž loni se oba vrátili.

Letos v srpnu byl u souostroví Cíes blízko pobřeží provincie Pontevedra v Galicii zpozorován nový exemplář plejtváka obrovského.

„V 70. letech minulého století, těsně před zavedením zákazu lovu, zmizela celá generace velryb. Nyní, o více než 40 let později, vidíme návrat potomků několika jedinců, kteří přežili,“ dodal Díaz.

Španělsko lov velryb zakázalo až v roce 1986.

V Egyptě našli 43 milionů let starou fosilii čtyřnohého předchůdce velryby

Koktejl

Ne každý však vnímá návrat plejtváků jako dobrou zprávu. „Jsem pesimista, protože existuje vysoká pravděpodobnost, že změna klimatu bude mít zásadní dopad na jejich stanoviště,“ řekl deníku La Voz de Galicia biolog Alfredo López z galicijské nevládní organizace, která studuje mořské savce.

„Pokud je globální oteplování tlačí na sever, jejich stanoviště se zmenšují. Jestliže to dále znamená, že potrava, kterou se běžně živí, mizí, pak to, co vidíme, je dramatické. A není to pak nic, co bychom měli oslavovat,“ poznamenal vědec.

Stesk po domově?

Díaz však prohlásil, že ještě není jasné, zda klimatická krize vedla tvory ke změně jejich návyků a k návratu do oblasti, kde byli téměř vyhubeni. Tento biolog spekuluje, že tvorové se také mohli vrátit  ke španělskému pobřeží z důvodu stesku po domově - tedy že se projevila tzv. paměť předků.

Karas obecný je na pokraji vyhynutí, čeští vědci žádají o pomoc

Věda a školy

„V posledních letech se zjistilo, že migrace plejtváka obrovského je řízena pamětí, nikoli podmínkami prostředí,“ vysvětlil Díaz.

Typický plejtvák obrovský je 20-24 metrů dlouhý a váží 120 tun - což odpovídá zhruba 16 slonům - nicméně už byly nalezeny i 30metrové a 170 tun vážící exempláře.

Další druhy plejtváků u Skotska a Chorvatska

Do ne úplně běžného prostředí se letos, konkrétně v dubnu, dostal např. i plejtvák sejval, když byl zaznamenán v klidných vodách zálivu Firth of Forth na východě Skotska.

Záliv je součástí Severního moře, pro tento druh kytovce jde však o oblast, kam většinou nezavítá.

U Skotska se vzácně objevil plejtvák sejval

Věda a školy

Výzkumníkům v Chorvatsku se zase loni v září podařilo zaznamenat ve vodách u pobřeží Jaderského moře plejtváka myšoka. Kdysi byli tito kytovci ve Středozemním moři běžní, v současnosti se ale jen zřídka stane, že si udělají výlet dokonce až do Jadranu, navíc tak blízko k pevnině.

Vzácný návštěvník. U pobřeží Chorvatska sledovali plejtváka myšoka

Věda a školy

Reklama

Související články

Dron odhalil skrytý společenský život kosatek

Jedinečné letecké záběry hejna kosatek pomohly vědcům odhalit tajný společenský život těchto ohromujících dravců. Výzkum zjistil, že si tyto velryby vybírají...

Výběr článků

Načítám