Hlavní obsah

Kde se vzal tak nezvykle deštivý červen? Covid za to nemůže, tvrdí meteorologové

Letošní červnové počasí bylo bohaté na srážky a různé extrémy, které o sobě dávaly vědět hlavně o víkendech. Lidé se museli potýkat kvůli lijákům s rozvodněnými toky a povodněmi. Na sociálních sítích začal rezonovat názor, že nemůže být náhoda, že po zastavení výroby a omezení letecké dopravy najednou i v dlouhodobě vyprahlé ČR soustavně prší. Jak to ale je ve skutečnosti?

Kde se vzal tak nezvykle deštivý červen? Covid za to nemůže, tvrdí meteorologové

Měla karanténní opatření a zastavení některých druhů výroby v továrnách vliv na počasí? Letos v červnu prší určitě více než v předchozích letech, ale není deštivé počasí ve své podstatě pro červen přirozenější? A nemáme teď více srážek jednoduše proto, že se omezila letecká doprava a tolik letadel „nerozráží“ mraky jako dříve?

Během června jsme totiž zaznamenali neuvěřitelný kontrast oproti nedávnému období sucha na našem území. Úhrn srážek za celý uplynulý měsíc sice ještě není oficiálně spočítaný, ale už teď je jasné, že napršelo skoro třikrát tolik oproti loňskému červnu. Součet týdenních úhrnů v období od 1. do 28. června 2020 vychází podle dat z monitoringu sucha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) kolem 140 mm.

V minulosti jsem často říkal, že až bude normální rok, budeme to všichni považovat za extrém.
Radim Tolasz, klimatolog

„Vyčištění atmosféry související s útlumem ekonomiky bylo příliš krátké, aby mělo takto přímý vliv na počasí. Aktuální deštivé počasí bylo zcela standardní ‚medardovské', zkrátka jsme se zase na chvíli vrátili k normálu,“ sdělil Novinkám Radim Tolasz z oddělení klimatické změny ČHMÚ.

„Já se jen usmívám, protože jsem v minulosti často říkal, že až bude normální rok, budeme to všichni považovat za extrém,“ prohlásil klimatolog.

Souvislost mezi provedenými opatřeními a počasím nevidí ani hydrometeoroložka z ČHMÚ Martina Kimlová. „Velké povodně byly namátkou v letech 1997, 2002, 2006, 2010 či 2013, kdy letadla normálně létala a takováto spojitost by nikoho nenapadla,“ poznamenala pro Novinky.

I podle ní tedy lze říci, že byl letošní červen normální. „Zažili jsme několik srážkově podprůměrných let, tak máme asi trochu zkreslený úsudek, ale je naprosto normální, že se v tomto období (od května do září) vyskytují srážky bouřkového charakteru, někdy i větší intenzity, případně v důsledku meteorologické situace se k nim přidají déletrvající trvalé srážky a pak vznikají povodně,“ popsala s tím, že ale nelze přesně odhadovat, zda je letošní červen trvalejším návratem do normálu.

Vliv tlakové níže

„Žádný vztah mezi omezením průmyslu a letecké dopravy ve spojitosti s počasím hledat nemůžeme,“ přidala se pro Novinky i Dagmar Honsová ze společnosti Meteopress.

„Letošní srážkově extrémně nadprůměrný červen v Česku byl dán převládajícím cyklonálním charakterem počasí, tj. ovlivňovaly nás převážně tlakové níže, spojené s frontálními systémy, které jsou bohaté na srážky,“ vysvětlila.

Průměrné srážkové úhrny (mm):
rokkvětenčerven
dlouhodobý průměr6979
20165882
20174469
20186276
20199153
202075139*
*součet týdenních úhrnů z monitoringu sucha od 1. do 28. června, neoficiální údaj

Extrémní letošní počasí

Je rovněž třeba si uvědomit další možný argument: i když nějaký nepatrný krátkodobý vliv současné „koronavirové“ změny mít mohou, omezení výroby a létání platilo v daném období sucha ještě silněji než nyní.

Jisté „navracení přírody k normálu“ však vidět je. Už dříve jsme psali, o kolik je třeba v indické metropoli Dillí méně smogu než loni. Dubnové satelitní snímky potvrdily též úbytek znečištění nad Evropou.

Italské Benátky se díky útlumu turismu mohly radovat z mnohem čistší vody. Jde tak o krátkodobé „uzdravování přírody“, ale nikoli o prokazatelný významný vliv na teploty a srážky. Navíc na dlouhodobější analýzy je skutečně ještě příliš brzy.

Červnové počasí je každopádně už dlouholetým velkým tématem. Objevovaly se též úvahy, zda by právě červen nemohl být vhodný měsíc pro alespoň část školních letních prázdnin.

Již před pandemií SARS-CoV-2 a rozeběhnutí restriktivních opatření se v lednu objevily vědecké předpovědi, že letošní počasí může „bláznit“, a to celosvětově. Sluneční aktivita totiž letos klesla na nejnižší úroveň za posledních 200 let, což právě může vést k anomáliím v počasí či jeho projevů, jako jsou až nečekaně silná ochlazení, místy prudké větry.

Nejde o náhlé změny, nýbrž o několikaletý proces, zpravidla v rámci 11letého slunečního cyklu, během kterého klesá a roste aktivita Slunce. Nadále se sice mají pociťovat globální změny klimatu jako v předchozích letech, ale častěji může během cyklu docházet k různým extrémům.

Poručíme větru, dešti? Omezením letecké dopravy nikoli

Co se týká cílených snah ovlivnit podnebí, tak už v první polovině 20. století se lidé pokoušeli uměle zasáhnout do počasí - přidat do oblačnosti chemickou látku, která změní přirozený průběh jejího vývoje.

„Zkoušeli např. vyvolat déšť z původně nesrážkové oblačnosti, potlačit déšť a vývoj krup v oblaku, případně rozpustit mlhu a nízkou oblačnost,“ zmínila Honsová.

Zřejmě neobtížnější podle ní je potlačení vývoje krup v bouřkových oblacích. „To funguje na principu infekce oblačnosti jodidem stříbrným a následným vyvoláním zmrznutí přechlazených kapek v horní části oblaku. Tím dojde k zamezení pohybu přechlazených kapek v oblačnosti, takže dále nerostou a nevznikají kroupy. Úspěšnost těchto zásahů je ale diskutabilní,“ uzavřela meteoroložka.

Dlouhodobou předpověď najdete na Počasí od Seznamu.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků