Hlavní obsah
 

Helikoptéra na Marsu vzlétla

Malá výzkumná helikoptéra amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) nazvaná Ingenuity se pokusila v pondělí o první zkušební let na povrchu Marsu, podle plánů k němu mělo dojít v 9:31 SELČ. Z nejnovějších dat vyplývá, že se to podařilo. Šlo o historicky první kontrolovaný let motorizovaného stroje na cizím vesmírném tělese.

 
Helikoptéra na Marsu vzlétla

Kosmický úřad NASA referoval o datech z prvního pokusu o let malého vrtulníku na Marsu. Ta Laboratoř tryskového pohonu (JPL) v kalifornské Pasadeně obdržela pár hodin po akci, připomíná agentura AP.

Helikoptéra zdárně vzletěla a pak zase přistála. Konkrétně vzlétla do výšky přes tři metry, kde setrvala několik sekund, otočila se okolo svislé osy, dosedla zpět na povrch Marsu a pak zastavila své rotory.

V plánu nyní bude ještě několik dalších – a náročnějších – letových testů.

Původně měl vrtulník vzlétnout už ke konci předminulého týdne, vědci však narazili na softwarový problém, který zpozdil startovací sekvenci.

Stroj Ingenuity (Vynalézavost) dorazil na povrch rudé planety v únoru jako součást průzkumného roveru Perseverance (Vytrvalost). Od něj se následně oddělil a zdárně přečkal svou první samostatnou noc na povrchu Marsu, jež ukázala, že je helikoptéra schopna autonomního provozu v místních nelítostných podmínkách, kdy v noci klesá teplota až k –90 °C.

Odborníci se proto začali sérií testů připravovat na první kontrolovaný let objektu těžšího než vzduch na cizím vesmírném tělese. Narazili však na softwarový problém, který řídicí jednotce Ingenuity nedovolil přepnout stroj do „letového módu“ a zahájit vysokorychlostní test rotorů, který je před ostrým startem nutný. NASA proto navrhla dvě řešení. Prvním bylo mírné přizpůsobení načasování jednotlivých příkazů, které Ingenuity provádí, druhým úprava a kompletní reinstalace řídícího softwaru helikoptéry.

Let byl potvrzen i očima roveru.

Foto: Nasa/jpl-caltech/asu, Reuters

Zasahovat do něj krátce před ostrým letem bylo proto podle vědců riskantní, celý proces by byl navíc zdlouhavější. Druhou možnost inženýři proto zatím zavrhli a rozhodli se pro první způsob. Pomocí něj se jim v pátek už podařilo spustit a úspěšně provést vysokorychlostní test rotorů.

Pokud by Ingenuity nevzlétla kvůli přetrvávajícím problémům se startovací sekvencí, byli technici připraveni přikročit ke druhému postupu ve snaze překonat softwarové překážky. To by však test zpozdilo.

Mnohem náročnější než létání na Zemi

Jelikož se tedy pondělní let podařil, zaslala nejprve helikoptéra roveru technické údaje ohledně manévrů, které právě provedla, načež je rover Perseverance odvysílal zpět na Zemi. V této první sadě údajů byla rovněž letová černobílá fotografie z kamery na Ingenuity, která je namířená přímo dolů na zem.

Vrtulník Ingenuity na Marsu úspěšně vzlétl.

Foto: Nasa/jpl-caltech/asu, Reuters

Helikoptéra následně musí nechat nabít své baterie a následující den by měla vyslat již barevnou fotografii horizontu, kterou vyfotila ve vzduchu dalším ze svých fotoaparátů. Divácky nejatraktivnější fotografie a videozáznamy však mají být ze samotného roveru.

Ingenuity má velmi lehkou konstrukci vážící 1,8 kilogramu a dvojici karbonových rotorů, které se točí proti sobě. Létání ve velmi řídké atmosféře Marsu je o mnoho náročnější než na Zemi, vrtule tak musely vyvinout asi 2400 otáček za minutu, což je mnohonásobně více než u pozemské helikoptéry.

BEZ KOMENTÁŘE: Sonda Perseverance s vrtulníkem.

Video: NASA/JPL-Caltech/ASU/MSSS

Nenese žádné vědecké přístroje, jejím úkolem je vyzkoušet možnosti letů na mimozemských tělesech pro případné využití v budoucích průzkumných programech. NASA již např. schválila misi nazvanou Dragonfly, jejímž cílem je s použitím létajícího stroje prozkoumat povrch Titanu, jednoho z měsíců Saturnu. Plánována je někdy v příští dekádě.

NASA už dříve prohlásila, že by případný úspěšný let stroje považovala za milník srovnatelný s prvním letem objektu těžšího než vzduch na naší planetě, který roku 1903 předvedli bratři Wrightové. Oznámila také, že Ingenuity s sebou na Mars dopravila malý útržek z plachty jejich průkopnického letadla.

„Pokud se dnešní (a také následující) lety vrtulníčku Ingenuity povedou a ověří se potenciál létajícího stroje na Marsu, mohli bychom se v budoucnu dočkat větších dronů s nosnou kapacitou až 2 kg užitečného vědeckého vybavení,“ poznamenal k tomu ráno na Twitteru popularizátor kosmonautiky a astronom Michal Václavík z České kosmické kanceláře, který působí i v Ústavu letadlové techniky Fakulty strojní ČVUT v Praze.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Související články

Výběr článků