Hlavní obsah

Ekonofyzika nabízí přesnější předpovídaní hospodářských krizí

Při předpovídání krizí ekonomové selhávají. Do centra pozornosti se proto dostávají fyzici, kterým předpovědi v podmínkách světového hospodářství vycházejí. Nový obor ekonofyzika má na svém kontě již první úspěchy v předpovězení hypoteční krize v USA i bublin v obchodování s ropou i varování před kolapsem Řecka. Jenže jim nikdo nevěnoval pozornost.

Ekonofyzika nabízí přesnější předpovídaní hospodářských krizí

Didier Sornette, fyzik, odborník na zemětřesení a zároveň ´finanční expert ve švýcarském společnosti ETH Zurich, předpovídal propuknutí problémů na americkém hypotečním trhu již v roce 2005. Jenže tehdy nad takovými teoriemi ekonomové většinou mávli rukou a v prestižních žurnálech vycházely analýzy dokazující, že moderní trhy se již vymanily z klasického hospodářského cyklu, který kromě období růstu doprovázejí i krize a recese.

Na jaře 2008, ještě dlouho před tím než se položila banka Lehmann Brothers, socio-fyzik Dirk Helbing s kolegy Jamesem Breidingem a Markusem Christenem varovali, že ve finančním systému proběhly změny, které narušily zásadně jeho vnitřní stabilitu. S využitím teorie komplexních systémů ukázali, že většina používaných finančních a ekonomických modelů je příliš jednoduchá na to, aby postihla probíhající procesy a vedly k podcenění zpětných vazeb a kaskádových krizových efektů, které později skutečně nastaly - povětšinou v souladu s jejich předpovědí.

O několik měsíců později by se celosvětový finanční systém zhroutil, kdyby mocnosti nenapumpovaly do bankovního systému dosud nevídané množství finančních prostředků. V šoku z ekonomického vývoje nebyli jen politici, ale i slovutní ekonomové. Nositel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Krugman se ve sloupku v New York Times ptal, jak to, že to ekonomie nedokázala včas rozpoznat.

Ekonomie prý stojí na špatných základech

Behaviorální ekonomové jako George Akerlof a Robert Shiller vidí problém v předpokladu, že lidé se rozhodují racionálně. Podle nich je však potřeba vzít v potaz lidskou psychologii - náklonnost k neracionálnímu rozhodování, nechuť k riskování a stádní reflexy.

Ekonofyzici s takovými východisky souhlasí, ale zdůrazňují, že pilíře, na nichž staví hospodářské vědy, jsou od základu chybné. Napadají teze, že trhy jsou přirozeně stabilní a samoregulovatelné. Bubliny a kolapsy trhů naopak svědčí o jejich značné dynamice a nestabilitě. Pokud se nezmění struktura a vazby na finančních trzích, budou pro ně různé bubliny a nerovnováhy stejné jako zemětřesení, na které se nedá odpovídajícím způsobem reagovat.

Ekonomové podle fyziků a socio-ekonomů ztratili kontakt s empirickými daty a fakty v širokém měřítku. Ekonomové často pracují s reprezentativními agenty, což znamená, že například produkují modely na základě chování průměrné firmy a pomíjejí pestrost v rámci celého sektoru. Podle kritiků také zcela pomíjejí vazby mezi makro- a mikro- ekonomikou. Přesto z těchto modelů vychází rozhodování centrálních bank a vlád.

Vládní zásahy jsou často zdrojem nové nestability

Ekonofyzici v této souvislosti varují před politikou ekonomické optimalizace, která má pak často za následek jen zvyšování nestability celého systému. Zástupci nového oboru ekonofyziky se proto obrátili již v polovině března dopisem na známého finančníka George Sorose otevřeným dopisem ve kterém se, mimo jiné, uvádí: „Finanční krize vedla nejen k značným finančním ztrátám. Poškodila ekonomický systém jako celek natolik, že několik zemí čelí hrozbě bankrotu a ohrožen je vážně i celý společenský systém. Problémy, které pozorujeme, mohou být jen počátkem mnohem rozsáhlejší krize. Situace se může zcela vymknout kontrole a ohrozit sociální smír a kulturní výdobytky.“

Vývoj kolem zhroucení Řecka jejich slova naplňuje. Krize ohrožuje stabilitu celé eurozóny, eura jako měny i stabilitu Evropské unie. Protikrizová opatření v Řecku vedla k rozsáhlým nepokojům.

Ekonofyzikům se nyní popřává více sluchu a také peněz na vypracování víceoborového přístupu k analýze ekonomických krizí. Je ovšem otázkou nakolik se podaří budoucí krize nejen předpovídat, ale také jim předcházet tak, aby jejich dopad byl co nejmenší.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků