Hlavní obsah
Dítě se zrekonstruovanou prastarou nádobkou na mléko. Nejpozději v době železné to už bylo podle archeologů zřejmě běžné. Foto: University of Bristol

Děti pily mléko z lahviček už před více než 3000 lety, zjistili archeologové

Malé děti pily mléko z lahviček už před více než 3000 lety, ale možná ještě výrazně dříve. Archeologové na to přišli díky stopám zvířecího tuku uvnitř nádobek vyrobených z hlíny. Jak informovala stanice BBC, na základě tohoto zjištění je možné usuzovat, že malé děti v době bronzové a železné dostávaly jako doplněk k mateřskému mléku i mléko zvířat, což mohlo přispět k nárůstu populace.

Dítě se zrekonstruovanou prastarou nádobkou na mléko. Nejpozději v době železné to už bylo podle archeologů zřejmě běžné. Foto: University of Bristol
Děti pily mléko z lahviček už před více než 3000 lety, zjistili archeologové

Od jakých zvířat mléko z hliněných nádobek pocházelo, není jasné, ale šlo zřejmě o krávy nebo kozy.

Podle Julie Dunneové z Bristolské univerzity v Británii jde o první přímý vhled do toho, jak byly v pravěku krmeny malé děti.

Na jiných místech byly nalezeny podobné láhve staré dokonce 7000 let.

„Skutečnost, že miminka mohla dostávat zvířecí mléko, znamenala, že ženy mohly mít více dětí, což vedlo k masivnímu nárůstu populace, a to nás přivádí na cestu k tomu, jak žijeme dnes,“ konstatovala Dunneová, která stála v čele vědeckého týmu, jenž o svých poznatcích informoval v časopise Nature.

„Myslím, že nám to ukazuje lásku pravěkých lidí k jejich dětem a to, jak se o ně starali,“ dodala britská odbornice.

Nádoby s hubičkou v dětských hrobech

Vědci zkoumali tři nádoby s hubičkou, které byly nalezeny na území Německa v dětských hrobech. Nejstarší z nich byla vyrobena před asi 2800 až 3200 lety.

Na jiných místech byly nalezeny podobné láhve staré dokonce 7000 let, tedy v mladší době kamenné, což by tedy měla být jejich úplně nejranější evidence.

Podle webu Bristolské univerzity je u těchto jen možné, že též sloužily dětem ke stejnému účelu – běžnější jsou jednoznačně až v době bronzové (začala cca před 5000 lety) a hlavně železné (započala před 3200 lety, ve střední Evropě před 2800 roky).

Určité nálezy potenciálních lahviček na mléko pro děti byly z období 5000 let př. n. l., na snímku je mladší nález z doby bronzové, která se datuje přibližně mezi roky 3000 až 1200 př. n. l. (ve střední Evropě 2300 až 800 let př. n. l.).

Některé z nálezů (z různých období) mají tvary zvířecích hlav s dlouhýma ušima nebo stojí na nožkách připomínajících ty lidské. A jsou právě velké tak akorát, aby se vešly do rukou malému dítěti.

„Přijdou mi strašně roztomilé. A lidé v pravěku si to asi mysleli také a (lahvičky) sloužily i k tomu, aby děti pobavily stejně jako moderní plyšáci,“ řekla archeoložka Katharina Rebayová-Salisburyová z Institutu pro orientální a evropskou archeologii Rakouské akademie věd.

Nádobky podle ní dokládají tvořivost a hravost, kterou dnešní lidé svým dávným předkům zapomínají přisuzovat.

Hrozba infekce

Podávat dětem mléko z těchto pítek s sebou ovšem pro miminka neslo nebezpečí infekce, jelikož lahvičky šly jen obtížně čistit. Odhaduje se, že během doby bronzové a následující doby železné asi třetina dětí zemřela před prvními narozeninami. Lidé žili v nehygienických podmínkách, sužovaly je nemoci a hlad.

BBC připomíná, že lidé začali mléčné výrobky jíst asi před 6000 lety, ale o složení stravy dětí v pradávných časech se toho ví jen málo.

Podle dřívějších výzkumů zřejmě miminka od šesti měsíců věku dostávala kromě mateřského mléka ještě nějaké další jídlo, není ale jasné, o jaké potraviny konkrétně šlo.

Může se vám hodit na Zboží.cz:
Může se hodit:
Termíny jarních prázdnin v roce 2020 ve všech regionech ČR: Jarní prázdniny 2020
Šest prodloužených víkendů: Jak vychází svátky v roce 2020
yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků